Klausovo první zaškobrtnutí s milostmi
20.04.2008 12:00
Nárok na srozumitelnost milosti není z podstaty požadavkem, kterému musí hlava státu vyhovět. Je to odpuštění odvíjející se od subjektivního vnímání a svědomí, jež oprávněný má. Hledat objektivitu u milosti je nedosažitelná ambice. Nemůže být spravedlivá, stejně tak jako rozhodnutí justice, a to při ideálním zachování veškerých morálních a právních nároků.
V každém případě milosti Václava Klause dosud žádnou kontroverzi nevyvolaly, zároveň se mu však nedostávalo ocenění za to, že instituci milosti restauroval a rehabilitoval její pověst. Důvod je nasnadě: Václav Klaus za necelých šest let úřadování udělil jen 204 milostí, zatímco Václav Havel se pro tento krok rozhodl v 1739 případech a třikrát využil možnosti udělit amnestii; k ní současný prezident nepřistoupil ani jednou. Pochybnosti vyvolává teprve rozhodnutí z minulého týdne.
Prezident udělil milost zámožnému podnikateli, který svou finanční podporou vstupoval aktivně do politického života. Byl sponzorem ODS, stýkal se z významnými představiteli strany, stejně tak jako s prezidentem samým, pomohl i opoziční ČSSD. Samozřejmě fakt, že je někdo úspěšný v podnikání, je tedy mohovitý a stýká se s politiky, nemusí nutně znamenat, že nemůže dostat prezidentskou milost. V každém případě ale za těchto okolností roste míra nároku na vysvětlení, proč právě tento člověk milost dostal. Zvlášť tehdy, když se mu generálního pardonu dostává z důvodů psychického onemocnění.
Víme přece, že „papíry na hlavu“ lze už hodně dlouho získat všelijak a hlavně že s nimi lze dosáhnout ledačeho. Možná je Zdeněk Kratochvíl, jemuž se oné prezidentské milosti dostalo, skutečně vážně nemocný, možná se stal obětí byrokratické mašinerie, kterou, když se rozjede, už není schopen nikdo zastavit. Ale to jako důvod milosti lze těžko vysvětlit. Jde jen o to, abychom na hlavu nakonec nebyli zase my.
Hezký týden
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.