Odvolávám, co jsem odvolal

Kdyby byl v neděli mlčel, zůstal by Mirek Topolánek premiérem s pevnými názory. A mohl se chlubit, jak odhodlaně zrekonstruoval svou unavenou vládu a zbavil se hlavně v podhradí neoblíbeného Jiřího Čunka. Takhle se ale vláda zrekonstruovala samovolně - a premiérovi to nakonec jen pro pořádek oznámila.

Obměna ministrů měla vrátit kabinetu "drive" po prohraných podzimních volbách. To by se ale nesměla táhnout čtvrt roku, po celou dobu být klopotně trapnou záležitostí a vyvrcholit nedělním televizním výrokem premiéra: Nejsem žádný Mirek Dušín, abych plnil sliby - proto vůbec žádné výměny v kabinetu nebudou.

Každá rekonstrukce vlády je tak trochu divadlo pro lid. Když ale dvě malé strany musí nakonec samy dotlačit premiéra, aby pro formu vyházel pár ministrů, je to výstup hodně zpackaný. Že by zrovna na něm Topolánek trhnul nějaké body, je hodně nepravděpodobné.

Tenkou náplastí by bylo, kdyby Čunkův odchod pomohl alespoň straně lidové. Čunek, obstojný starosta Vsetína, dosáhl po dvou letech ve vysoké politice úrovně... obstojného starosty Vsetína. Je zvláštní, že když ho KDU-ČSL považuje za málo schopného, proč ho stahuje z vlády a ne z čela partaje? Asi proto, že nikoho jiného nemá.

ČTĚTE TAKÉ: Čunek odchází z vlády, Topolánek to vítá
                        Topolánek: Změny ve vládě nejsou prvořadý problém

Až se v červenci na sjezdu budou lidovci rozhodovat, kam dál, bude to bolestný porod. Prodloužit si báječná léta s Čunkem? Vsadit na nevýraznou Vlastu Parkanovou? Zrecyklovat Cyrila Svobodu? Anebo vzít zavděk nabízejícím se europoslancem Janem Březinou, který se profiluje jako expert na ochranné známky k olomouckým tvarůžkům a karlovarským oplatkám?

Kdo lidovcům toto dilema závidí, nechť do KDU-ČSL běží!

Foto: Robert Sedmík