Pecina školí Langera

Vypadá to na další lekci, již úřednická vláda uštědří svým stranickým předskokankám. Nejvyšší správní soud (NSS) v Brně dnes v neveřejném zasedání rozhodl, jak naloží s návrhem vlády na zrušení - rozuměj zákaz - ultrapravicové Dělnické strany (DS). Odešle vládní podání ultradělníkům, aby se nejpozději do 15. listopadu k návrhu vyjádřili. A případně nabídli důkazy popírající tvrzení vlády, že ohrožují svobodu s demokracii a mají být zakázáni.

Srovnání minulé a současné žádosti, jak je přichystalo vnitro za Ivana Langera a nyní za Martina Peciny, bije do očí. Tehdy neuvěřitelných pět stran textu, nyní okolo osmdesáti. Minule žádné přílohy, jež mají na příkladech doložit, proč Dělnickou stranu zrušit, v čem ohrožuje demokracii, nyní se důkazy nacházejí na 600 stranách a jsou doprovázeny fotografiemi a videozáběry.

Pravdou je, že vláda Jana Fischera má výhodu - zná výtky, jež NSS vznesl vůči minulému pokusu Ivana Langera a spol. Takže se dá tušit: každé nové podání každé nové vlády by bylo kvalitnější, méně odfláknuté. Každé nové podání vlády by bralo zákon a Nejvyšší správní soud podstatně vážněji než ona Langerova pětistránková trapnost.

Dnes jde především o to, zda vnitro, které si na extremismus pořídilo speciálního náměstka, plukovníka Jiřího Komorouse, (ve spolupráci s BIS a s mnoha experty v policii, ale tentokrát také MIMO ni, což je zásadní obrat) dokáže propojení ultradělníků s neonacisty, kteří mají za sebou násilné akce (viz kupříkladu vypálení domu a popálení holčičky ve Vítkově).

Zakázat stranu je tvrdé a naprosto krajní řešení. Brát to jako povinnost NSS, jako správní akt, o který vláda požádá a automaticky je jí vyhověno, je hlupáctví. Minulá žádost hraničila s pohrdáním soudem. Vnitro přijelo do Brna nepřipraveno a ztrapnilo se. Ta nová žádost má - snad, věřme - šanci. Ale mít ji má jen tehdy, pokud jasně prokáže, že DS naše svobody ohrožuje.

Foto: Robert Zlatohlávek