Plyn: jít neruskou cestou

V úterý v osm hodin ráno prý Rusové uvolnili kohouty. Jenže plyn do Evropy neteče. Teče, neteče, pustili, nepustili, dohodu oni i Ukrajinci podepsali, ale neplní. Úspěšní eurovyjednavači, Topolánek, Barroso, Říman, Vondra, Klaus a další, mysleli, že plynovou krizi zažehnali, když byly podepsány smlouvy. Jenže na Východě je papír jen papír, platí, jen když chtějí, aby platil.

V minulých dnech jsme slyšeli, jaké štěstí má EU, že jí zrovna předsedáme my, Češi, protože známe mentalitu Rusů jak své boty, a máme lidi kteří umí rusky, jako když bičem mrská. To tvrdil Topolánek i Říman a tvrzení bylo všeobecně přijato: Čech - znalec Rusa. Kdyby byli Češi takoví znalci Rusů a Ukrajinců - o ty teď možná jde ještě víc - na nějaké bumážky a podpisy by nevěřili. Stejně jako by nevěřili, že evropští experti budou smět, jak bylo ujednáno, na gazdispečink v Moskvě a Kyjevě.

VŠE O SPORU KOLEM RUSKÉHO PLYNU ČTĚTE ZDE

Z plynové anabáze plyne: věřit Rusům a Ukrajincům vyžaduje značnou porci naivity a neznalosti jejich mentality. Stejně masivní absenci zdravého rozumu vykazuje závislost Evropy na ruském plynu. Ropu lze dodat i odjinud, plyn nyní dostatečně ne. Evropské země nejsou připraveny zásobit se zkapalněným plynem.

Chorvati v lednu jako první oznámili: přejdeme na kapalný plyn. Vymaní se ze závislosti na Rusech (i Ukrajincích), postaví terminál na převod kapaliny na plyn. Vybudován bude na Krku za cca 800 milionů eur a bude největší v Evropě. Médium se pak dá vozit z Kataru, Indonésie, Bolívie, Íránu, Alžírska, Nigérie atd. To je cesta - neruská cesta.

Pro představu: jeden náklad 300 metrů dlouhého a 50 metrů širokého tankeru, tedy 150 tisíc kubíků zkapalněného metanu, zásobí šestsetkrát větším objemem plynu 34 tisíc domácností po dobu jednoho roku...   

Foto: archiv