Očima Miroslava Koreckého
Případ šéfkontrolora Dohnala: hrůza bez konce

Další rána pro nejvyšší kontrolní stolici v zemi: v jejím čele stojí muž odsouzený – zatím nepravomocně – k osmiměsíční podmínce. Kdysi respektovaná instituce se z dnešního rozvratu bude vzpamatovávat dlouhá léta. Anebo politici využijí její aktuální slabosti a udělají si z ní prodejnou děvku.

Kdo byl někdy v osobním kontaktu s prvním prezidentem NKÚ Lubomírem Voleníkem, nezapomene na jeho zvláštní syntézu velmi odlišných vlastností. Na jedné straně milý, vlídný a vtipný člověk, ale pes, pokud šlo o práci. Ačkoli byl členem ODS, nikdy nikdo nezpochybnil jeho nezávislost a bály se ho obě Klausovy vlády.

Jeho smrtí (červen 2003) nastala doba temna. Dva a půl roku bezvládí pod vedením viceprezidenta, socialisty Dušana Tešnara a éra přetahování ODS a ČSSD o to, které z nich se podaří si do čela zvolit svého poslušného člověka. S příchodem lidovce a výrazného regionálního politika Františka Dohnala se zdálo, že se nebezpečí podařilo zažehnat. S Dohnalem ale bohužel přišla i série afér – a ta věrohodnosti NKÚ definitivně zlomila vaz.

Nominujte TÝDEN.CZ na Křišťálovou lupu

Nový ročník ankety Křišťálová lupa 2011 odstartoval. Podpořte on-line deník TÝDEN.CZ a nominujte ho jako nejlepší zpravodajský server na českém internetu. Posílat nominace můžete až do 4. září 2011.

Pro více informací ČTĚTE ZDE

Poslední soudní verdikt se sice týká jiného a pro veřejnost mnohem méně průhledného problému, zda prezident NKÚ může bránit kontrole svého úřadu. Ovšem rozhodující pro ztrátu věrohodnosti instituce nejvyššího kontrolora byl případ Dohnalova předraženého služebního bytu, jeho tří služebních aut, hrazení výdajů jeho manželky nebo nové luxusní sídlo úřadu. Ať už soudy Dohnalovi prokážou nějaké provinění či nikoli, z hlediska věrohodnosti NKÚ je prezident vinen už teď.

A hrůza bez konce pokračuje: bude-li se, jak je zjevno, Dohnal proti rozsudkům systematicky odvolávat, pak v klidu vydrží ve svém křesle až do konce mandátu v roce 2014. V tu dobu už ovšem bude NKÚ pro srandu i králíkům – a politici si nad ním budou radostně mnout ruce.

Už dnes připomíná kolegium, tedy kolektivní srdce úřadu, jakési béčko partajních sekretariátů. Z NKÚ se stalo odkladiště bývalých - vesměs neúspěšných - poslanců (již zmíněný Dušan Tešnar, Miloslav Kala, Pavel Hrnčíř, Daniel Reisiegel, Karel Sehoř, Antonín Macháček, Ludmila Brynychová...).

Oslabená a poplivaná funkce prezidenta bude jen konečnou třešničkou na dortu. A nejde o málo: šéf kontrolorů má pod sebou pětistovku zaměstnanců (tedy víc než někteří ministři) a roční zhruba půlmiliardový rozpočet. Bude to hezká trafika.

Nejvyšší kontrolní úřade, odpočívej v pokoji!