Očima Martina Fendrycha
Recept, jak volit

Dnes startuje přímá volba prezidenta. Koho volit? A má nakonec přímé volení na Hrad nějaký smysl?

Devět kandidátů není málo. Škoda že odpadl populista Tomio Okamura a bankéř Vladimír Dlouhý, jedenáctka by byla lepší, fotbalovější. Většina už je rozhodnutá. Výsledek leccos prozradí o nás. Nadáváme jak špačci. Nesnášíme vládnoucí politiky, ale i ty v opozici. Nevěříme jim. Bylo by tedy absurdní odevzdat svůj hlas člověku, který dnešní systém založil, který stál u jeho zrodu. Volit zemanovce Miloše Zemana je nesmysl pro každého, kdo nechce, aby klaussystém pokračoval. O inklinaci Zemana k ruské ambasádě ani nemluvě.

Podobné je to s ódéesákem Přemyslem Sobotkou. Tento nevýrazný politik je výrazem upocené snahy ODS mít stranického kandidáta. Modrá strana si netroufla sáhnout po někom mimo struktury. A nemá lidi. Sobotka nepostoupí.

Další velestrana vysílá Jiřího Dienstbiera juniora. Socialisté mají štěstí, že sedí v opozici. Kdyby neseděli, lidová nenávist by mířila na ně. Dienstbier je kandidátem druhé partaje, která se podílela na klaussystému celá léta. Ostře napadá Zemana, ale to nic nemění na tom, že je to kůň ČSSD, že reprezentuje její politiku, do níž patří Stanislav Gross, David Rath, Bohumil Sobotka a další a další velmistři. Dienstbier chtěl z Prahy odstranit kmotry. Vykašlal se na to a kandiduje na Hrad. Lépe: byl senátory ČSSD kandidován.

Karel Schwarzenberg jde za topku. Ten muž dnes představuje rozpor: jemu osobně lze věřit, jeho straně těžko. On sám pro tuto zemi udělal hodně a není pochyb, že mu její budoucnost leží na srdci. Jeho strana (a on ji oficiálně, papírově vede) sedí ve vládě, ať se děje, co se děje. Seděla v ní s VV, sedí v ní s LIDEM, s ódéeskou. Knížete ve finále kampaně začalo podporovat mnoho umělců a jiných celebrit. Zjevně doufají, že kdyby vyhrál a odešel na Hrad, oprostil by se od Mirka Kalouska, pro něhož má zjevně velkou slabost. Volbu Schwarzenberga vnímají jako jeho dekalouskizaci.

Jan Fischer. Jeden z průzkumových favoritů. Pro voliče představuje nestraníka, nečlena dnešních stran. To je jeho největší přednost. Je inteligentní, ale zábavný jako prázdný kýbl na uhlí. Klíčovou Fischerovou slabinou je nepochybně jeho pilné členství v KSČ. Za které se ovšem aspoň omluvil. Doufejme, že by netáhl k Moskvě a nevytrhával nás z EU. Pohříchu ale tento pán neskýtá naději, že by něco někam táhl.

Skladatel Vladimír Franz je sázkou mladých. Pokud výše jmenovaný dostal přezdívku Želé, ilustrovaný kandidát je přezdíván Avatar. Představa, že vyhraje, je vtipná. Člověk se těší, jak by svou indiánskou tváří dráždil státníky po světě. Jenže při prezidentských debatách vyšlo najevo, že pro jediného profesora mezi kandidáty platí pravidlo "mlčeti zlato". Když mluví, je to katastrofa. Kéž by mu nebylo rozumět (jako Karlu Schwarzenbergovi).

Kandidují tři ženy. Jana Bobošíková (Suverenita - Blok Jany Bobošíkové) miluje EU stejně jako Klaus. Pokud v EU být nechceme, volme ji. Má ještě jednu výraznou vlastnost, vydává se za pravici a leze do řitě komunistům. Volit ji je podobné jako volit Tomáše Vandase s Vojtěchem Falmerem Filipem dohromady.

Zuzana Roithová, lidovkyně. Jistě slušná dáma. Jistě by nás nehnala z unie. Gay a lesbická komunita varuje před jejím zvolením, že by jim nepřála. I to někoho může ponouknout, aby ji vybral. Bývalá kolegyně Miroslava Kalouska a současná kolegyně Jiřího Čunka.

Táňa Fischerová. Žena s krásnými vlasy.

Takže koho? A smysl volby? Dát politikům najevo, co si o nich myslíme. Jak jim věříme.