Občanští demokraté slibovali, že konečně začnou s ostrou předvolební kampaní. Jejich předseda si to asi vyložil jako obvykle po svém a pustil si pusu na špacír. Velmi neobratně se vyjádřil na adresu homosexuálů, Židů i všech občanů.
Dnes už je jedno, že při přečtení doslovného přepisu toho, co skutečně řekl, se vlastně ukázalo, že není ani homofob, ani xenofob a že to v podstatě myslel dobře. Kandidát na premiéra se jednoduše musí umět vyjadřovat s citem, nadhledem, elegancí a rozumem. Alespoň tedy pro pravicového voliče. A nic z toho bohužel Topolánkovi nejde už dlouho. Škoda, že to občanští demokraté zjistili až teď.
Jenže co bude dál? Topolánek sice už nekandiduje, není volebním lídrem, ale funkce předsedy ODS se ještě v pátek večer držel jako klíště. A nikdo moc nechápe, proč. To je pro občanské demokraty nedobrá situace a pro českého voliče trochu nečitelná.
Novým lídrem je Petr Nečas. Muž, jenž je ve vedení ODS dlouho, ale nikdy na něm neulpěl pach skandálu či korupce. Popravdě, nikdy také nebyl moc vidět. Není ani příliš charismatický, ale to premiér Fischer také ne a lidé mu věří. Bohužel je tak trochu sám. Zbylý tým je stále plný lidí, kteří rozhodně nebudí důvěru, volební preference jsou katastrofální a důvěryhodnost ODS minimální.
Teď je na Nečasovi, aby ukázal, že umí být nejen slušný, uhlazený, distingovaný, ale také rázný, tvrdý a vizionářský. Jeho první kroky jsou zatím povzbudivé. Snaží se komunikovat s médii, potažmo veřejností, snaží se vysvětlovat, hájit barvy pravicové ideologie. Uvidíme, jak si poradí s rozhádanými straníky, ambiciózními místopředsedy a především s nedůvěrou potenciálních voličů. A doufejme, že není jen loutkou, kterou vodí jiní. Petr Nečas ani ODS nemají moc času. Do voleb zbývají dva měsíce. Pak vystaví voliči v Česku jednoduché vysvědčení. Uspěl, či propadl.
Foto: ČTK
