Funkce premiéra je oproti prezidentské velmi nevděčná. Jednak je z historického hlediska mnohem snažší stát se "nesmrtelným" jako prezident než premiér. Vyjmenovat všechny české prezidenty by pro většinu neměl být problém. Ale všechny premiéry, a zejména od vzniku samostatného Československa, by dal dohromady jen člověk, který se o politiku a dějiny zajímá dost systematicky. Navíc počet předsedů vlád je o něco vyšší než počet prezidentů. Tento poměr taktéž platí mezi prezidenty a premiéry ve Francii.
Francouzský prezident má kromě toho mnohem větší vliv na chod státu než například český prezident, jehož funkce je spíše reprezentativní a přímo do politického dění zasahuje jen při jmenování nebo demisi premiéra. Francouzský prezident má v sobě ještě pořád hodně z francouzské monarchie, v níž jedinec ztělesňoval vůli celého národa. Nový prezident Macron tak má i podporu ze strany svých kritiků a čeká se na to, zda dokáže tuto důvěru naplnit. Stejná atmosféra a optimismus vládly také po zvolení Sarokozyho a Hollanda. Historická důstojnost prezidenta se odráží i v takzvaném prezidentském důchodu.
V květnu zveřejnil deník Le Point velikost výsluh pro bývalého prezidenta Hollanda. François Hollande byl po celou svou kariéru státní zaměstnanec, a to buď ve funkci úředníka nebo politika. Bude tak pobírat důchod v hodnotě 15 tisíc eur čistého měsíčně. Tato částka je složena ze čtyř položek: 5184 eur činí prezidentský důchod, 6208 důchod poslanecký, 3473 důchod státního zaměstnance a 235 důchod za vedení kraje. Ale důchod není všechno, na co má bývalý prezident nárok. Kromě toho bude mít až do své smrti k dispozici plně vybavený služební byt, dvě osoby, které se budou starat o jeho pohodlí, a k tomu služební auto s dvěma řidiči. Navíc si jako bývalý prezident může dovolit zaměstnávat až sedm poradců a osobní ochranku, a to po dobu pěti let. Bývalý francouzský prezident je po odchodu z funkce opravdu velmi dobře zabezpečený. Jako všichni dobře zabezpečení důchodci i Hollande se těší pozornosti žen. Jeho současná družka, francouzská herečka Julie Gayetová, oznámila, že jí velmi ulevilo, když Hollande skončil ve funkci prezidenta. Milenecký pár taktéž oznámil, že konečně plánují svoje společné bydlení. Poznamenejme, že pokud bude Macron v Elysejském paláci jen jedno volební období, dočká se důchodu již ve 44 letech.
K bývalým premiérům je francouzský stát mnohem méně štědrý. Odstupující premiér dostane svůj hrubý plat 14 910 eur po dobu pouhých tří měsíců, a to jen v případě, že nedostane další vládní funkci. Po dobu jednoho roku může užívat služební auto s jedním šoférem a ochranku. To je vše. Z toho vyplývá, že francouzští premiéři jsou na stáří mnohem měně zajištěni. Většina tak touží jednoho dne zasednout na post nejvyšší, a když to nevyjde, pak se alespoň udržet ve vysoké politice, neboť i plat a výhody poslance daleko převyšují podmínky obyčejných zaměstnanců. Velmi dobrým příkladem tohoto boje o přežití je bývalý premiér Manuel Valls. Když byl po neúspěšných primárkách za socialisty poražen ve druhém kole, nepodpořil svého stranického soka, ale rozhodl se pro vycházející hvězdu Macrona. Jenomže Macron mu toto gesto neoplatil a v parlamentních volbách proti němu nepostavil protikandidáta. Valls rovněž nemohl počítat s podporou socialistické strany. Do parlamentu se nakonec dostal s odřenýma ušima, nad kandidátkou extrémní levice Faridou Amradi vyhrál jen s odřenýma ušima rozdílem 139 hlasů. Tím však jeho martyrium jako bývalého premiéra neskončilo. Po vstupu do parlamentu Valls zůstal sám jako příznačný kůl v plotě, protože žádné uskupení mu nenabídlo členství v poslaneckém klubu.
Autorem textu je Matěj Široký, Čech žijící v Paříži.
