Očima Martina Hekrdly
Výbušná Palestina

Okolnosti násilné - explozí způsobené - smrti velvyslance Státu Palestina Džamála Muhammada Džamála zrovna na Nový rok 2014 v Praze budí znepokojení. Nikoli proto, že po českých digitálních dálnicích se vzápětí rozběhl vtip o - to se prý holt nedá nic dělat - "výbušné Palestině". A také ta událost nebudí znepokojení proto, že obětí byl právě velvyslanec; i ambasadoři jsou jen lidé a mohou zahynout fatální náhodou, bez jakýchkoli věcných pochybností a diplomatických dopadů.

Ale tenhle případ vyhlíží jinak. I kdyby se ten člověk zabil pádem ze schodů kvůli slupce od banánu, vyšetřovací orgány, jejich mluvčí či sám policejní prezident měli by snad - vedle nezbytné piety - především dodržovat základní, v podobných kauzách běžnou kázeň. Takovou, jakou zažíváme u většiny nehod, natož u sebeméně podezřelých úmrtí. U nich se obvykle dovídáme, že policie pracuje s náležitým vějířem vyšetřovacích verzí, k nimž se právě v zájmu vyšetřování nemůže vyjadřovat.

Ne, to se teď nestalo. Místo toho vypukl jakýsi "on-line program", při němž policie průběžně pouští informace do oběhu, vyjadřuje se takřka ke všemu a od boku dokonce střílí závěry. "Zdroje blízké vyšetřování" (po výtce hned vzápětí potvrzované policejní mluvčí) už na Nový rok věděly, že při výbuchu došlo k neodborné manipulaci s trezorem v obýváku velvyslance, že policie také prohledávala sousední dům a že prověřuje nález většího množství zbraní a výbušnin. Policejní prezident Martin Červíček na kameru České televize týž den celý případ prakticky uzavřel větou, že výbuch nebyl teroristickým útokem.

Nehodící se škrtněte!

Další den jsme se dozvěděli, jak se ti palestinští "sprostí podezřelí" (řekl by Cimrman) kroutí a mění výpovědi. Různé jejich celebrity prý střídavě tvrdily, že trezor se často (ne)otvíral a nástražným výbušným systémem vybaven (ne)byl (nehodící se škrtněte). Pražská policejní mluvčí ovšem nevypadala lépe, když svedla jedním dechem říci, že "nebyl nalezen žádný nástražný výbušný systém", ale že v úvahu připadá "nedbalostní manipulace s (nástražným) výbušným systémem". Není divu, že prosákly první hlasy z palestinské strany o tom, že Muhammad Džamál se stal obětí atentátu.

Zatímco - to nám také vyslepičili - experti zkoumají "původ neznámé látky" související s výbuchem, ředitel pražské policie Martin Vondrášek klidně potvrdil novinářům, že "mezi věcnými (zajištěnými) stopami byly i zbraně", které neprošly oficiální evidencí. Novináři ovšem hned věděli, že šlo o samopaly (škorpiony) a pistole. A že se bude zkoumat, zda s nimi nebyl spáchán trestný čin (že by terorismus?).

Články zahýřily slovy jako "nelegální zbraně" a záhy poté se psalo už jen o "arzenálu". Právní experti se rozhovořili o porušování Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, které zakazují "pašování zbraní nebo drog". Hotový diplomatický balet! Jako by Vídeňské úmluvy nepřikazovaly hostitelským státům především chránit diplomaty před "jakoukoli újmou jejich důstojnosti" (také proto je u nich "nedovolené ozbrojování" jen správním přestupkem, neboť z působnosti trestního práva jsou v této a podobných skutkových podstatách vyňati). Jako by až v těchto úsudcích, v tomto úniku informací a v těchto mediálních ozvěnách dorazila rázová vlna výbuchu.

Výbušná situace

Proč? Palestina je vskutku výbušná, je to zaminované pole, vystavené nelegální okupaci a kolonizaci (a jestliže ještě vůbec existuje, pak jenom díky "nelegálnímu ozbrojování", tradiční činnosti organizace Arafatova Fatáhu, kterého byl tragicky zesnulý velvyslanec členem). Palestina je stát, o jehož obyvatelstvu židovská aktivistka Emily L. Hauserová nedávno napsala, že je cizí mocí "zbavováno občanských, ale i lidských práv" (The Daily Beast, New York, 1. března 2012).

Česká republika je naproti tomu stát, který předloni - jako jediný ze zemí Evropské unie (!) - hlasoval proti posílení diplomatické pozice Palestiny, proti jejímu uznání za pouhého pozorovatele OSN. Česká republika je stát, jehož nynější prezident označil v roce 2002 Jásira Arafata za teroristu a srovnal ho s Adolfem Hitlerem - z čehož byli nejvíce konsternováni novináři nejprestižnějšího izraelského deníku Ha´arec. Předtím totiž Miloši Zemanovi - nic zlého netušíce - položili naprosto nevinnou, velmi konvenční otázku, v čem on sám vidí záruky míru a spravedlnosti na Středním východě...

Kéž by se exaktně vyšetřilo, že se Džamál Muhammad Džamál tak trochu pomátl a osobně si zajišťoval starý trezor nevyzpytatelnou výbušninou, která mu explodovala v ruce. Česká republika je stát, který si žádnou další přezíravou aroganci nemůže dovolit. Mohlo by to být výbušné. Víc, než si myslíme.