Zázrak jménem lidovci

Vypadá to nepochopitelně, ale je to tak. Jiří Čunek z vlády odešel, v čele lidovecké strany zůstal. Byly to přitom především hlavy z KDU-ČSL, poslanci a senátoři, kteří v reakci na reportáž České televize požadovali vysvětlení a rezignaci svého předsedy. Premiér mnoho na výběr neměl a oslabeného Čunka k demisi donutil. Oficiálně proto, že Nejvyšší státní zastupitelství ČR vrátilo do hry kauzu známého podezření z přijetí úplatku.

Lidovcům to však evidentně nevadí. Spokojili se s jakýmsi vysvětlením, které Jiří Čunek vymyslel v širokém rodinném kruhu ve Vsetíně, hlavní důvod jeho nepřijatelnosti – trestní stíhaní – přitom pominuli. Nakonec je to věc KDU-ČSL, koho chce mít v čele. V každém případě se tam něco ještě vyvrbí.

Jako historické zápisky, které nemají mít se současností nic společného, zapůsobily přepisy telefonních odposlechů jedné z nejvýznačnějších postav českého podsvětí Františka Mrázka uveřejněné minulý týden v MF Dnes. Když se v době jejich pořízení šuškalo, že je Mrázek napojen na vlivné hráče v české vládě a administrativě, znělo to spíše jako spiklenecké historky, které se hodí tak do mafiánského filmu. Uběhlo několik málo let, což historie opravdu ještě není, a ukazuje se, že Mrázek dokonce docházel na Úřad vlády ČR za hlavním poradcem premiéra Miloše Zemana, dnes už legendárním Miroslavem Šloufem. Společně například spřádali plány, jak sesadit tehdejšího šéfa protikorupční policie, což se nakonec i povedlo. Po zveřejnění oněch hovorů se ale žádné politické zemětřesení nekoná. Jen tak to propluje médii, zřejmě je to normální. Je vůbec div, že Jiří Čunek odstoupil. V jistém smyslu je to vůči němu nespravedlivé, když docházelo a zřejmě i nadále dochází k situacím, které popisují přepisy policejních odposlechů. On i jeho spoluobčané ve Vsetíně mohou cítit křivdu.

Hezký týden