Kdeže radikálové
BIS: Hlavní hrozbou pro stát je rasismus "běžných občanů"

Zvýšené mezietnické napětí v některých regionech představovalo loni podle Bezpečnostní informační služby nejvýraznější rizikový faktor pro demokratické zřízení ČR. Protiromské nálady části veřejnosti by se totiž mohly stát pro bezpečnost státu výraznějším problémem než sice extrémnější, ale méně početné skupinky pravicových radikálů. Vyplývá to z výroční zprávy za loňský rok, kterou civilní kontrarozvědka zveřejnila na svém webu.

Zpravodajci konstatovali, že loňský rok přinesl další sérii protiromských demonstrací, často doprovázených násilím. Spouštěcím mechanismem těchto akcí většinou byly menší incidenty mezi zástupci romské menšiny a majoritní společnosti.

"Frustrace běžných občanů pramenící z problematického soužití s některými zástupci romské menšiny a z neřešení této situace může kdykoli, v důsledku sebemenšího impulzu, vyústit nejen v radikálnější projevy a v podporu populistických či pravicově extremistických subjektů (...), ale může vést i k eskalaci problému a zejména k nárůstu skepse a nedůvěry obyvatel vůči demokratickým principům ČR," varovala kontrarozvědka ve své zprávě.

Podle BIS občané postupně ventilovali své negativní postoje vůči romské populaci například i kvůli některým policejním opatřením, která u nich vyvolávala pocit, že policie "chrání pouze Romy", zatímco při každodenní ochraně zdraví a majetku "běžných" obyvatel není její činnost dostatečná. Policie a některé orgány místní samosprávy prý navíc charakterizovaly situaci v místech s mezietnickým napětím jako klidnou, přičemž však pocity obyvatel byly naprosto odlišné.

Svou roli prý sehrála i média, která o demonstracích informovala jako o akcích "extremistů", přičemž místní si byli dobře vědomi, že dominantní část účastníků tvořili oni.

"Negativně lze také hodnotit velmi často jednostranná a neobjektivní vyjádření různých proromských aktivistů a nevládních skupin, která označovala za příčinu neutěšené situace pouze majoritní společnost a Romy zbavovala jakékoli odpovědnosti za daný stav," dodali zpravodajci.

Sami neonacisté a další pravicoví radikálové jako celek podle BIS loni nepředstavovali reálnou a bezprostřední hrozbu pro demokratické základy státu. "Byť byly zaznamenány jednotlivosti, které lze charakterizovat jako závažné, jednalo se o nesystémové jevy, které z globálního pohledu nebezpečí pravicového extremismu nijak podstatněji nenavýšily," uvádí zpráva. Pravicová scéna zůstává fragmentovaná, jediným tmelícím tématem extremistů byly právě demonstrace proti romské menšině.

Přímou hrozbu BIS loni nespatřovala ani v levicových radikálech, jejichž scéna prý i nadále stagnovala. Mírně vzrostly squatterské aktivity, které se projevily i několika pokusy o obsazení prázdných nemovitostí. Tyto iniciativy však neměly za cíl dlouhodobě obsadit budovy, ale upozornit na množství chátrajících domů a na neexistenci sociálního bydlení.

Muslimové v klidu

Kontrarozvědka kromě toho zaznamenala i široké spektrum kritických projevů k islámu, a to od umírněných vyjádření až po radikálnější slovní útoky. "Cílem kritiky bylo vše, co je obecně považováno za projevy islamismu v českém prostředí, včetně medializovaného nošení muslimských šátků ve školských zařízeních, internetové výzvy k zapojení do bojů v Sýrii, výroků významných představitelů českých muslimů či výstavby nových modliteben," shrnuli zpravodajci.

Reakce na projevy muslimů byly podle BIS hojně publikované zejména na internetu. "Některé formy slovních útoků však mohou radikalizovat i doposud umírněné muslimy," dodala BIS s tím, že loni se v prostředí českých muslimů s žádným takovým případem radikalizace nesetkala. Zaznamenala však napodobování některých tendencí muslimských komunit v západní Evropě, například snahu o postupné prosazování islámského práva v ČR. Současně však zpravodajci ve zprávě podotkli, že společenské podmínky v Česku loni "nebyly vhodné" pro aplikaci dílčích částí islámského práva v české muslimské komunitě. "Proto se někteří čeští muslimové snažili zlepšit obraz islámu a islámských hodnot v očích české veřejnosti," doplnila BIS.

Zpravodajci loni v rámci mezinárodní spolupráce v boji proti terorismu vyhodnocovali významné teroristické útoky ve světě, mezi něž patřily útok na obchodní centrum v Nairobi, vražda britského vojáka v Londýně a bombový útok na Bostonský maraton. "V souvislosti s výše uvedenými případy nezjistila BIS dalším šetřením žádné vazby do ČR," uvádí výroční zpráva. Stejně tak kontrarozvědka s negativním výsledkem prověřovala před zimními olympijskými hrami v ruském Soči, zda teroristické organizace nebudují v Česku podpůrné sítě pro narušení poklidného průběhu her.