Očima Miroslava Koreckého
Ústavní soud se polekal, že by ho hněv politiků smetl
29.03.2011 18:15 Analýza
Podzimní volby v Praze platí a opakovat se nebudou. Ústavní soud se tentokrát držel zpátky, což v kontextu minulých rozsudků skoro překvapuje. Jistou logiku ale úterní verdikt má: spuštění volební revoluce by bylo asi přespříliš i na ty politiky, kteří brněnské strážce ústavy zatím hájili.
Zelení, Evropští demokraté a Věci veřejné jsou smutní. ODS a ČSSD naopak slaví: v Praze dál povládne jejich modrooranžová velká koalice.
Kdyby byl Ústavní soud dal půl roku se táhnoucí stížnosti proti neústavnosti podzimních voleb za pravdu, děly by se věci. V opakovaných volbách by skoro jistě tragicky ztratila zejména ODS, zřejmě na úkor TOP 09 a malých stran. Sociální demokraty by asi v dnešní síle udržel protivládní osten voličů na úrovni celostátní politiky. Současná velká koalice v Praze by tak už asi nenašla dostatek mandátů na většinu v zastupitelstvu, a proto by pravděpodobně dál vládla topka se socialisty.
Až do nových voleb by Prahu řídil možná současný primátor, možná minulý primátor, možná státem dosazený správce. To vše by se výrazně podepsalo do právní (ne)jistoty a běžné denní správy hlavního města.
Na facky radši pozor
Soud rozhodl jinak, a tak ODS a ČSSD slaví. Tedy přesněji řečeno - část ODS a část ČSSD slaví. Nad soudním nálezem paradoxně nejásají předsedové obou stran, Petr Nečas ani Bohuslav Sobotka. Oba v minulosti velkou koalici na pražské radnici odsoudili a dnes ji jen se skřípěním zubů tolerují.
Přesto si troufám tvrdit, že kdyby Ústavní soud pražské volby shodil, obě velké partaje by to proti brněnské soudní stolici vnitřně spíše spojilo. Protože sáhnout zpětně na výsledek voleb je v demokracii považováno za kruciální zásah a otevřenou facku politikům.
Stěžovatelům proti pražským volbám šlo v kostce o to, že si tu minulé zastupitelstvo - s drtivou převahou ODS - účelově nakreslilo rozdělení města do volebních obvodů tak, aby tím maximalizovalo svůj budoucí zisk mandátů. Že tomu tak skutečně bylo, o tom nepochybuje snad ani poslední prosťáček. Ostatně expertní posudek volebního znalce Tomáše Lebedy potvrdil, že v některých obvodech bylo ke vstupu do zastupitelstva potřebných ne 5, ale skoro 8 procent, což samozřejmě odrovnalo malé strany.
Jiná věc ovšem je, že volební zákony jsou vždycky účelové. Vzpomeňme na letité bitvy o to, jakým způsobem se bude volit do Senátu (= aby to bylo pro nás výhodné). Nebo jak dlouho se hledá způsob přímé volby prezidenta. Účelový je i zákon, upravující volby do sněmovny - v každém kraji je váha hlasu úplně jiná.
Šalamouni z Brna
Ústavní soud mohl v úterý striktně říci, že jakákoliv účelovost se nepřipouští - a pak by asi spustil lavinu stížností a volebních revolucí po celé zemi. Nakonec se ale přiklonil k mírnější variantě: volební zákony se musejí pohybovat v jakémsi rozumném rámci, daném volnou soutěží politických stran - a ten pražské volby dle jeho mínění nepřesáhly.
Rozhodnutí šalamounské a také nepochybně velmi politické. Na rozdíl od několika minulých případů (včetně zrušení voleb do sněmovny na podzim 2009) Ústavní soud tentokrát pragmaticky odolal pokušení mistrovat politiky děj se co děj. Možná si totiž uvědomil, že by už mohl přetéct pohár jejich trpělivosti.
Politici napříč stranami Ústavní soud nemilují. Když jsou v opozici, používají ho jako vítaný klacek proti vládě, jinak ale nelibě sledují posilování jeho reálné moci a ambicí. Zatím se ještě zájmy politiků různých partají nespojily ve společný cíl, tedy umravnit Ústavní soud a ořezat jeho pravomoce, jakkoli k tomu již otevřeně vybízí prezident Klaus.
Troufám si tvrdit, že právě případné zrušení voleb v hlavním městě mohlo zafungovat jako pojivo zájmů politiků minimálně dvou velkých stran. A Ústavní soud si to pravděpodobně moc dobře uvědomoval.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.