Rok 1918
Československé dějiny připomene v Paříži divadelní hra
10.10.2018 14:27
Dvě představení nové divadelní hry o pohnutém československém století zarámují připomínku vzniku státu v Paříži, tedy městě, v němž se o existenci Československa společně zasadili Edvard Beneš, Milan Rastislav Štefánik a další. Hru s názvem Liberté, Égalité, Electricité (Volnost, rovnost, elektřina) budou mít diváci možnost vidět 27. a 29. října přímo v domě číslo 18 na Rue Bonaparte, kde od roku 1916 sídlila Československá národní rada.
"Od roku 1918 do roku 2018 připomínáme všechna důležitá data. Je to vlastně taková 'československá verneovka'," řekla slovenská herečka Jana Bittnerová, která už od 90. let žije a pracuje v Paříži. Spolu s autorem textu, slovenským divadelníkem a dramatikem Viliamem Klimáčkem, hereckým kolegou Williamem Mesguichem a hudebníkem Petrem Růžičkou pro francouzské publikum oživí například příběhy lidí, kteří se z totalitní země pokoušeli dostat do svobodného světa, mnohdy komplikovanými cestami.
Významná data a československé dějiny jsou ale nyní v Paříži připomínány i jinak. Zájem už od května budí například tematická graffitti vystavená na plotě českého velvyslanectví nedaleko známé Eiffelovy věže. "Není to jen sto let od roku 1918, ale také 50 let od roku 1968 a koneckonců i 25 let od založení České republiky," vypočetl řadu nyní připomínaných výročí český velvyslanec v Paříži Petr Drulák.
Už v dubnu na letošní vznik Československa upozornila v zaplněné prestižní koncertní síni Cortot světová premiéra kompozice českého skladatele Kryštofa Mařatky, který v Paříži dlouhodobě působí.
Na pařížské Sorbonně se 18. října slavnostní části odborné konference ke vzniku Československa ve francouzském Národním shromáždění a později v Invalidovně zúčastní předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, předseda Senátu Milan Štěch nedávno v Paříži zahájil rozsáhlou výstavu díla Alfonse Muchy. A v létě se připomínky československých legií v Darney zúčastnili premiéři Česka Andrej Babiš i Slovenska Peter Pellegrini.
Připomínka elektrické energie
Ředitel Českého centra v Paříži Jiří Hnilica v souvislosti s letošním rokem hovoří o "Ariadnině niti" navazujících kulatých výročí. "Zájem o Československo nebo Českou republiku není v současnosti nějak extra velký," připouští. Ve Francii ale podle něj "funguje" evropský rozměr roku 1918 a větší dopad mají například společné akce zemí, které se všechny v tomto roce "narodily", kromě Československa jsou to tedy i Poláci, Maďaři, Rumuni či trojice pobaltských států. "Tohle je téma a prostředí, které si při pohledu z Prahy myslím ne vždy uvědomujeme," míní Hnilica.
Připomínka elektrické energie, která v názvu chystaného divadelního představení a heslu francouzské revoluce nahradila "bratrství", není podle Bittnerové náhodná, ale souvisí také s nynější politickou situací v Evropě. "Všude je napětí, pořád to někde drnčí a občas to shoří," poznamenala herečka, kterou dodnes mrzí, že v roce 1992 nedostali Češi a Slováci v referendu možnost vyslovit se k rozpadu společného státu. "Mám pocit, jako kdybychom demokracii stále hledali, demokracie je podle mne dnes pořád nahá a bosá," poznamenala.
Všichni Francouzi, kteří na přípravě představení spolupracovali, se podle Bittnerové už nyní o Československu dozvěděli mnoho nového. "Oni se moc podrobně neučili ani o Mnichovu. A o tom, jak to bylo u nás ve 40. a 50. letech nic nevědí. A o Štefánikovi a Tomáši Masarykovi také ne," podotkla Bittnerová.
Proč tomu tak je, vysvětloval historik a bohemista z pařížské Sorbonny Antoine Mares. Pro Francouze je podle něj u roku 1918 nejdůležitějším datem den příměří 11. listopadu. "Ta první válka byla, řekl bych, pro Francii důležitější než druhá světová. Ztráty byly tehdy ohromné - přes 1,3 milionu mrtvých. Ve druhé to bylo asi 500 tisíc. To je nesrovnatelné," zdůraznil.
Také podle velvyslance Druláka jsou znalosti o významu roku 1918 pro Čechy a Slováky ve Francii malé. "Na druhou stranu, dost Francouzů to ví. A my nyní u všech akcí zdůrazňujeme souvislost, že Češi a Slováci bojovali také za Francii a řada jich tu padla," uvedl velvyslanec.
"Francouzi nemají žádné znalosti o střední Evropě"
Mírová konference ve Versailles, změny ve střední Evropě a vznik tamních nových států sice podle něj v zásadě určují podobu politické mapy Evropy dodnes, širší francouzská veřejnost ale detaily nezná. "Znalost Prahy je silná, ale Francouzi mnohdy vůbec nevědí, co je kolem," připouští Mares. Přesto jsou česko-francouzské vztahy podle něj dál silné například v univerzitním prostředí.
"Francouzi nemají vůbec žádné znalosti o střední Evropě", míní historička a překladatelka Marie Elizabeth Ducreuxová. Základem pro informace bývá turistika nebo literatura. "Každý vzdělaný člověk tady zná Milana Kunderu, možná Bohumila Hrabala a dříve v 70. a 80. letech hodně Josefa Škvoreckého," vypočetla. Kulturní povědomí podle ní existuje, ale není nijak hluboké.
Lidé ve Francii podle ní obecně příliš nemají ponětí o tom, co to vlastně vůbec je střední Evropa. "V 90. letech se zdálo, že se situace zlepšuje. Jenže jakmile Česko, Slovensko, Polsko či Maďarsko vstoupily do Evropské unie, zájem zmizel," upozornila s tím, že zájem o region byl tedy spíše "fantazií" a stál na vratkých základech. Ducreuxová míní, že to nejspíš bylo podobné i za první československé republiky, neboť i historici poukazují na nepoměr ve vzájemných pohledech Čechů a Slováků na Francii a opačným směrem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.