Rozhovor se zpěvákem
Klus: Být blázen je svoboda
21.08.2016 18:45 Rozhovor Aktualizováno 22.08. 09:00
Na rok se stáhl z veřejného života. Nekoncertoval, herectví se nevěnoval. Teď se Tomáš Klus vrací na scénu, s novým singlem a dlouhou koncertní šňůrou. Před jeho pauzou se o něm říkalo, že se zbláznil. Jak to bylo, co ten rok dělal a v čem se změnil?
V září vydáte po dvou letech nový singl. O čem bude?
O ránech ve městě, o cestě do práce a úhlu pohledu na svět. Jakmile člověk vyjde z baráku, už ho všechno štve. Sedí v autě a chlapík před ním nejede, i když má zelenou, tak ho protroubí. Pak zaparkuje, jde po ulici a nějaká holka po něm už zase chce, aby přispěl na kdovíjakou charitu, což ho děsně vytočí. Dorazí do práce a výtah mu ujede před nosem... A já, jakožto vypravěč, se rozhodnu, že to takhle nechci a že s tím něco začnu dělat. Sám ale ještě nejsem ve fázi, že bych si řekl, že se celý den nerozčílím, a opravdu to vydržel. Sice si to nakážu, ale v půl deváté už křičím na psa... V té písničce zpívám o obyčejných věcech, a právě v těch úplně nejobyčejnějších nacházím v poslední době nejvíce radosti.
Jak jste prožil uplynulý rok?
Narodil se mi syn Alfréd, což byla největší událost. Byla to velká změna, ale zároveň platí, že druhé dítě je hodnější a je s ním méně starostí než s prvním. Alespoň jak Tamarka, tak já jsme neměli pocit, že by nám přibylo něco navíc. Akorát jsme před Alfrédovým narozením řešili, jak to uděláme s naší láskou. Vždyť milujeme Josefínu - to ten náš cit rozdělíme a druhou část dáme Alfrédovi? A pak se nám narodil a člověk najednou zjistil, že láska je bezedná. To mě utvrdilo v tom, že v některých věcech asi navždy zůstanu hipíkem, protože jsem opravdu přesvědčený, že láska má skutečně moc zachránit celý svět. Nehledě na to, že s láskou se žije daleko lépe než s nenávistí, protože láska člověka naplňuje, kdežto nenávist ho vyčerpává. Navíc když člověk pozoruje, jak roste jeho tříletá dcera, tak v sobě ani žádnou nenávist pociťovat nemůže, protože přivést na svět dítě a pak fascinovaně koukat, jak poznává svět, je jeden z nejkrásnějších zážitků v životě...
Hudbě jste se nevěnoval?
Samozřejmě jsem chodil do zkušebny. Původně jsem si sice zakázal tvořit nové věci, ale nakonec při hraní na kytaru vzniklo tolik hudebních skic, že bych z nich už dokázal vybrat minimálně šest písní na další desku, která ovšem vyjde bůhví kdy.
Než jste si naordinoval pauzu, řešila média na základě některých vašich výroků, jestli jste se už nezbláznil. Zabýval jste se v uplynulých měsících i tímhle?
Ano. A pochopil jsem, že jsem neodhadl, jak moc jsem slavný. Všichni žijeme v nějakých bublinách - jsme obklopeni podobně smýšlejícími lidmi, takže často propadáme přesvědčení, že něco je tak a tak, ale ve skutečnosti to může být úplně jinak. Klasickým případem je Miloš Zeman. Spousta lidí tvrdí, že nechápe, jak se mohl stát prezidentem, protože oni neznají jediného člověka, který ho volil, nicméně se stal demokraticky zvolenou hlavou státu. A se mnou je to stejné - taky jsem žil v určité bublině tvořené fanoušky, kteří chodili na moje koncerty. A ty vypadaly tak, že jsem si s nimi mezi písničkami dlouze povídal, přičemž jsem používal dost interní humor, kterému všichni v publiku rozuměli. Jenomže s kapelou jsme se začali stejně chovat i na festivalech, kde byli lidi, kteří nikdy nebyli na našich koncertech. A ti na nás jen zírali a museli si myslet: "Co to melou? Ty jsou teda úplně máklý!" Dneska to chápu. Pouštěl jsem si během uplynulého roku nějaká stará videa a říkal si: "Já tam být a neznat se, tak si o sobě taky myslím, že jsem šáhnutý!"
* Proč si o sobě Tomáš Klus nemyslí, že by byl hitmakerem?
* Nazpívá ještě někdy protestsong?
* Jaké bude téma příští desky?
* Jak podle něho souvisejí peníze se štěstím?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V ROZHOVORU V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 22. SRPNA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.