Favorité
Kdo dostane po Dylanovi Nobelovu cenu? Asi tradičnější literát
03.10.2017 20:30
Loňské rozhodnutí Švédské akademie udělit Nobelovu cenu za literaturu americké hudební legendě Bobu Dylanovi vyvolalo rozporuplné reakce a do značné míry šokovalo literární veřejnost. Jméno letošního laureáta bude vyhlášeno ve čtvrtek 5. října a podle odborníků lze předpokládat, že tentokrát budou akademici ve své volbě konzervativní a vyberou osobnost, na jejíchž literárních kvalitách se shodne většina kritiků.
Dylanovo jméno se objevovalo mezi favority na udělení Nobelovy ceny za literaturu posledních dvacet let, většina odborníků ale nepovažovala za pravděpodobné, že by ocenění dostal někdo, koho veřejnost vnímá především jako hudebníka. Švédská akademie ho ocenila za vytváření poetických novotvarů ve velké tradici amerického písničkářství.
"To, co se stalo loni, bylo opravdu neobvyklé. Domnívám se, že letos bude zvolen muž s evropskými kořeny, který píše romány nebo eseje. Myslím si, že to bude pravý opak Boba Dylana," uvedl Björn Wiman, kulturní redaktor švédského listu Dagens Nyheter.
Podle jeho názoru mají velké šance Portugalec António Lobo Antunes či Albánec Ismail Kadare. "Všichni si budou říkat 'Samozřejmě, ten si cenu zaslouží' a nebudou žádné námitky," dodává Wiman.
Podle sázkařů jsou podobně jako loni favority keňský spisovatel Ngugi wa Thiong'o a Japonec Haruki Murakami. V roce 2015 několik dnů před vyhlášením ovládala čelo tipovacích žebříčků Běloruska Světlana Alexijevičová, která nakonec Nobelovu cenu i získala. Stejně jako Alexijevičová také Keňan wa Thiong'o může těžit z toho, že za svá díla čelil pronásledování. Experti navíc poukazují na skutečnost, že již více než deset let Nobelovu cenu za literaturu nedostal nikdo z afrického kontinentu.
Naopak sázkaři v posledních letech favorizovaný a do češtiny hojně překládaný autor surrealistických románů Japonec Haruki Murakami je ve švédských literárních kruzích údajně odmítán jako "příliš povrchní". Z asijských autorů má zřejmě větší naděje Číňan Jen Lien-kche nebo jihokorejský básník Ko Un, kterého favorizuje například Nicklas Björkholm, majitel velkého stockholmského knihkupectví Hedengrens.
Jedinou ženou v první desítce je u sázkařů kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová, která se rovněž významně angažuje v oblasti ekologie či ženských práv. Pražská Společnost Franze Kafky letos Atwoodové udělila literární Cenu Franze Kafky, kterou si autorka převezme v říjnu na Staroměstské radnici. Atwoodová patří mezi nejvýznamnější vypravěčky naší doby, proslavila se především antiutopickým románem Příběh služebnice.
K dalším nadějným kandidátům patří izraelský novinář a spisovatel Amos Oz, italský spisovatel Claudio Magris, španělský romanopisec Javier Marías a také v posledních letech pravidelně favorizovaný syrský básník Adonis, který je mnohými považován za nejvýznamnějšího současného arabsky píšícího autora a který od 60. let žije v exilu v Paříži. Ten by si mohl ocenění odnést i v souvislosti se syrskou občanskou válkou, jež poutá pozornost celého světa.
Vysoký kurz má u sázkařů rovněž americký postmodernista Don DeLillo. Ačkoli Švédská akademie trvá na tom, že cenu neuděluje zemím, ale autorům, šance na opakování amerického vítěze po loňském Dylanově triumfu jsou poměrně nízké.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.