Spisovatelské spolčování
06.03.2006 00:00
Před šestnácti lety to bylo jednoduché: všichni správní spisovatelé byli členy Svazu spisovatelů, ti ostatní byli ztroskotanci a zaprodanci. Svaz měl váhu a úctu mezi politiky i (pracujícím) lidem. Pak se to ale pokazilo, bývalí ztroskotanci obnovili PEN klub, jiní založili Obec spisovatelů a ještě jiní další spolky.
Zpočátku to vypadalo skvěle. Jenže pak spisovatelé zjistili, že jejich věhlas klesá, že knih se sice píše více, ale čte se jich méně, že mladí se do spolků nehrnou. Spolky se potýkají s vleklými finančními potížemi i s vymezením smyslu vlastní existence.
Prestiž zachraňují jen osobnosti v čele, nejvíce a nejviditelněji Jiří Stránský, spíše však osobním charismatem než vahou funkce předsedy PEN klubu. Jenže i to letos končí, Stránský už nebude dále kandidovat. K tomu se PEN klub musel minulý týden odstěhovat ze svého dlouholetého sídla. Pravda, kanceláře v bytě činžovního domu nebyly zrovna nejvhodnější a spisovatelé občas bojovali s ostatními nájemníky, aby mohli nechat venkovní dveře otevřené pro návštěvníky autorských čtení. Něco přes půl roku budou v provizorních kancelářích, pak se pro ně snad uvolní slibované místo v Národní knihovně. Pověsti takové vynucené kočování nijak neprospívá. Vedení Obce spisovatelů zase před dvěma lety demonstrativně opustili někteří mladší člen
ové, kteří se pokusili o reformu jejího fungování. Naopak se členy náhle stali spisovatelé s řekněme „socialistickou“ minulostí, za což obec rychle sklidila kritiku z PEN klubu, kterou letos ještě přiostřil Jiří Stránský v knižním rozhovoru Srdcerváč i v interview pro Lidové noviny minulý týden.
Literáti bývají obvykle spíše bytosti introvertní, individualistické až samotářské. Dokážou se možná domluvit a společně jednat ve chvíli, kdy je něco výrazně rozčilí, ale aby se starali o každodenní chod věcí, to ne. Jen si pak stýskají, že je přehlížejí sponzoři, veřejnost i stát. Mají pravdu, ale zároveň si přitom málokdy uvědomují, že jen tak z ničeho nic si jich nikdo nevšimne: na tom musí někdo usilovně a neustále pracovat. Filmaři už to pochopili (také jim to trvalo) a výsledkem je schválení klíčového zákona o financování českých filmů. Jestli to chápou i literáti, se možná ukáže už brzy, až se 25. dubna bude volit nový předseda PEN klubu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.