8. 9.: Poměrně divoký Kroupa, relativně vítězný Bursík
08.09.2008 09:38
Morava, Topolánek, Tlustý, Tlustý, Tlustý, Morava. Trochu Dalíka. Topolánek. Tlustý? Tlustý. Bursíííík!! Kuchtová?! Kuchtová... atd.
Všichni viděli včera vysílanou reportáž televize Nova, která měla odhalit korupci a vydírání v české politice, shrnují ji a vyvádějí patřičné závěry. Všechny redakce taky vyslaly zpravodaje na sjezd zelených, shrnují dění a vyvozují patřičné závěry. Rakušani v kvalifikaci porazili Francii. Káááárl Brückner. Vážná doba volá po stručnosti.
Kromě poltických důsledků televizní reportáže deníky taky zkoumají etičnost postupu redakce Novy a MfD v kauze poslanců Tlustého a Moravy. Šéfredaktor Mladé fronty Dnes Robert Čásenský píše, že výsledky v tomhle případě ospravedlňují použité metody. „Postup, který zvolil tým novináře Janka Kroupy, je poměrně divoký. Ale právě díky němu jsme mohli nyní takřka v přímém přenosu sledovat útroby české politiky. Nejde jen o jednoho ‚mladého troubu‘ Moravu, který se nechal nahrát při skutečně nemravném chování, dokonce ani o Tlustého, který zákeřně líčil past na svého premiéra (pro pořádek: odejít mají oba, Morava i Tlustý). Důležitá je celková atmosféra. Právě metoda řízené provokace a skrytého nahrávání dobře popsala typický stav posledních let - politiky ve stylu kung-fu, kdy sebestřední jedinci neváhají použít jakékoli prostředky, jen aby toho druhého porazili, zničili, zadupali do země." Chápu, nicméně kung-fu bych tomu neříkal. Ač neodborník ve věci asijských bojových umění, troufnu si říct, že kung-fu je boj docela čestný a otevřený, řídící se nějakými pravidly.
Výrazně skeptičtější postoj k reportáži formulují v Hospodářských novinách Tomáš Němeček a Petr Kamberský. „Sledujeme příběh, kde byl někdo vytrvale sváděn k odpudivému jednání. A když se ho konečně dopustil, jeho svůdci se vítězně radují: Vidíte ho, jak je odpudivý? Skrytá kamera má smysl všude, kde zastupuje běžného občana. Když novinář předstírá jednání na cizinecké policii nebo když naoko žádá o obecní byt, stojí na straně práva: dokumentuje, jestli se s žadateli slušně a poctivě zachází. Koho však zastupuje skrytá kamera když - jako v tomto případě - předstírá ‚detektivy‘, přesněji řečeno partičku z podsvětí, která nabízí vyděračské materiály? (...) Jenomže účel prostředky neposvětil. Premiérův přítel Marek Dalík, považovaný za hlavního nákupčího, se jim vysmál a fotky si nevzal. Tím by celá draze a dlouho vyráběná reportáž směšně splaskla. Takže tvůrci vzali zavděk králíčkem místo tygra: napálili aspoň málo známého 29letého poslance Moravu."
Aktéři kauzy poskytli deníkům řadu rozhovorů, poslanec Morava HN naznačil, že dnes složí mandát. Poslanec Tlustý MfD řekl, že „chtěl dostat ty hajzlíky". Popisuje taky obchod mezi jeho stranou a Milanem Barošem, který ODS podpořil v kampani. „Ano, dostali jsme nabídku na podporu v kampani a já i předseda Topolánek jsme ji přijali. Informoval jsem zároveň o tom, že Milan Baroš očekává, že mu pomůžeme s výstavbou areálu pro mladé fotbalisty. Protože aktivit tohoto typu se podporuje po celé zemi několik set, zdálo se mi to bezproblémové. Podporu jsme slíbili, po příchodu na ministerstvo financí jsem od Barošů obdržel žádost."
Martin Zvěřina v poznámce pro Lidové noviny vykresluje pravděpodobný Tlustého osud. „Tlustý prokázal, že se neštítí ničeho, když chce dosáhnout svého, proto žádná strana, která má nějaký pud sebezáchovy, takového reprezentanta nepotřebuje. Pan Tlustý tedy už může dohrát jen jako solitér. Vzhledem k tomu, že se už nikdy na žádnou kandidátku nedostane, bude se patrně držet mandátu zuby nehty. No a až mu mandát vyprší, nezbude mu, než se vrátit do svého domu ve Slaném a zde puknout vzteky. Nikomu totiž chybět nebude."
Strana zelených možná nečekala, že její sjezd, kterému v médiích předcházela dlouhá „dělostřelecká příprava", na stránkách novin nakonec něco zastíní. Tak trochu se stalo. Vítězství Martina Bursíka noviny mají za dost relativní. Právo sice v otvírákovém titulku hlásí, že „Bursík a spol. ovládli zelené", ostatní deníky jsou ale zdrženlivější („Bursík smetl Kuchtovou, ale rozštěpil si stranu" - LN). Na komentářových stránkách Práva výsledek sjezdu rozebírají hned tři autoři. Alexandr Mitrofanov naznačuje, že „Bursíkovci" vyhráli především kvůli čachrům při zakládání nových organizací. „Vítězství na sjezdu mu přinesli lidé, kteří se do strany dostali v rámci letního bursíkovského náboru. Ti převálcovali šéfovy odpůrce včetně těch, kteří - na rozdíl nejen od rychlokvašek, ale také od samotného předsedy - věnovali SZ deset i více let života." V závěru textu Mitrofanov tandem Bursík - Jacques přirovnává k manželům Ceausescuovým. Petr Uhl výsledek sjezdu nikterak nevítá, Martin Bursík by podle něj nicméně asi vyhrál i bez těch údajných manipulací. „Bursík ale dostal 227 hlasů z 350, takže i kdyby těchto manipulací nebylo, byl by asi zvolen, i když s odřenýma ušima. Léčení zelených z euforie z volebního úspěchu a z představy, že ve vládě ovlivňují politiku státu, je pomalé, ve straně není diskuse o klíčových tématech, komunikačně je izolovaná od evropských zelených." Nepovažuje se za odborníka na fungování zelených. Ale nevstoupil do té strany Petr Uhl kdysi v rámci podobného „náboru", v rámci kampaně přeměnit druhdy obskurní stranu v hlas platformy kolem Jakuba Patočky (s nímž se komentátor později - podobně jako spousta dalších - rozešel)? No nic.
Deníky si všimly výstupu opilého sjezdového delegáta Jana Šlechty - aby taky ne. Ten pán se ale - kromě komické dikce - dopustil i jakési myšlenky. „Ve straně zelených jsem přišel jako milovník přírody. Divoké přírody podle vzoru Reinhloda Messnera. Avšak jsem se velmi zklamal. Zjistil jsem, že se tu velmi bojuje o posty." Hezky to ilustruje romanticky naivní představu přírody, již někteří zelení aktivisté šíří. V „divoké přírodě podle vzoru Reinholda Messner" se zřejmě nebojuje.
Minulý pátek byla ta slavná svatba Ivety Bartošové a Jiřího Pomeje. Šíp v té souvislosti oslovil kartářku. „Jejich manželství i přesto, že jim mnoho lidí nevěří, bude fungovat. Mají tady boží oko. Jejich vztah je karmický. Už spolu totiž v některém ze svých minulých životů žili." Znamená to snad, že té slávy nejenom nebyli ušetřeni předkové, ale že její opakování čeká i na moje potomky, mám se snad jít picnout? Dobře víte, že nepůjdu. V dohledu božího oka bych si nic takového nedovolil.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.