Hlavní strana > Média > Ondřej Štindl čte noviny

Pondělí 29. října: VIP kluci z Ambassadoru, plyšové děti

29.10.2007 10:13

Klid, mír a státotvornost zavládly na stránkách větší části místních deníků, počet textů, které by stály za přečtení, úměrně tomu klesá, co bychom při pondělku také nechtěli, že. Obšírné referování o včerejším projevu Václava Klause a seznamy včera dekorovaných osobností, nové informace o sponzorech sdružení Zuzany Paroubkové, fotbal a to je skoro všechno.

Prezidentův včerejší rétorický výkon hodnotí v Lidových novinách Zbyněk Petráček. Dává Klausovo vystoupení do souvislosti s prezidentovou snahou udržet se ve funkci i pro druhé volební období. „Že Klaus křeslo obhájí, na to by si vsadil skoro každý. Zcela bezostyšně k tomu mířil i jeho včerejší projev i seznam vyznamenaných. Samá nesporná jména. Zpochybňuje snad někdo padlé proti nacistům? Kněží, kteří strávili léta v „jáchymovském pekle"? Vojáky, kteří projevili hrdinství v Afghánistánu? Ti nevadí ani komunistům. Ale ti Mašinové. Říci ano jako Topolánek? Ukázat, že i v české malosti je místo pro „chlapy s gulama"? Na Klause tu nikdo raději nesází ani pro druhý mandát."

Jiří Paroubek včera v televizi zveřejnil jména dvou mužů, kteří dali peníze občanskému sdružení jeho bývalé manželky. Prvním z nich je Jan Dostál. Právo rekapituluje profesní dráhu tohoto expremiérova „dlouholetého přítele". „Dostál figuroval v takzvaných Cibulkových seznamech jako důvěrník někdejší Státní bezpečnosti s krycím jménem Herna. V oficiálních seznamech ministerstva vnitra však uveden není. Dostál byl mj. v cestovní kanceláři Čedok vedoucím oddělení Západní Evropa a později asistentem generálního ředitele. V současnosti je mimo jiné jednatelem pražského hotelu Belvedere s předsedou představenstva firmy VIP Club se sídlem na pražském Václavském náměstí. Společnost podle internetového výpisu z obchodního rejstříku například provozuje sázkové hry v casinu či hrací přístroje. Místopředsedou představenstva je Vlastimil Dvořák, jinak majitel hotelu Ambassador. Také Dvořák se podle dřívějších zpráv v médiích zná s Paroubkem, a to již z předlistopadové doby." Zájezdy s Čedokem do Západní Evropy, hotel Ambassador - člověk, který jenom letmo přičichl k osmdesátým létům v Praze, cítí značně povědomý smrad.

O panu Dostálovi obšírně referuje i Mladá fronta Dnes: „„Je vynikajícím podnikatelem v oboru hotelnictví," řekl o něm Paroubek. Dostál se však spíš než jídelnami zabývá hazardem. Je předsedou společnosti VIP Club, jež provozuje velká pražská kasina. A ze zákona musí posílat část zisku na charitu. Lidé z VIP Clubu za tím účelem založili Nadační fond Zlatá Praha. A čelili kvůli tomu kritice médií. V čele správní rady fondu totiž sedí Dostálův bratr Miroslav - a tak mohou provozovatelé velkých pražských kasin naložit s penězi na charitu, jak uznají za vhodné. (...) Paroubek měl coby náměstek pro ekonomiku na pražské radnici kasina na starosti. Kasino v hotelu Ambassador, jež Dostál spoluvlastní, však zná i jinak než jako úředník magistrátu. Dochází tam pravidelně na maškarní bál - a jeho žena Zuzana si tam zahrála ruletu." K maškarním bálům v Ambassadoru viz foto v posledním Reflexu, kde je majitel toho hotelu a dlouholetý agent StB Vlastimil Dvořák („Nepřeceňoval bych to," pravil Paroubek) zachycen jak převlečen za šejka dělá legrační obličej. Foto doprovází článek o tom, jak byl tento skvělý podnikatel při golfovém turnaji přistižen při fixlování, stalo se tak již podruhé.

Petr Uhl v Právu komentuje snahu pražského magistrátu zakázat neonacistický pochod pražským Židovským městem. „Nyní se mluví o potřebě změny zákona, aby shromáždění šlo zakázat i tehdy, pokud by okolnosti - místo, čas, svolavatel - ukazovaly, že jeho účel je zjevně jiný než oznámený a že shromáždění by bylo zakázáno, kdyby se ten zastíraný účel oznámil. Svěřit zákonem tuto úvahu soudu nebo dokonce úřadu by ale bylo zkrácením práva shromažďovacího zaručeného ústavním pořádkem i mezinárodními smlouvami."

Adam Černý v Hospodářských novinách píše o českých přípravách na předsednictví Unii v roce 2009, připojuje i jeden obecný postřeh. „Při nynějším poměru sil v Poslanecké sněmovně se předsednictví lehce stává mičudou na hřišti domácí politiky. Ta má vždy suverénně navrch před politikou zahraniční. Jak si to vysvětlit, když otevřená česká ekonomika je na vnějších vlivech tolik závislá? V České televizi býval editor hlavních zpráv, který proslul sloganem: „Přece si nenecháme zasvinit zprávy nějakou evropskou unií." Podobná nechuť k zahraniční politice v české politice a médiích panuje k zahraniční politice vůbec. Grunt, z něhož ta omezenost vyvěrá, vystihl jeden z Čechů s letitou zahraniční zkušeností: „České elity zahraniční politice nerozumějí, protože je nebaví a nebaví je, protože jí nerozumějí.""

Právo věnuje skoro celou třetí stranu soutěži Missis Čech, vyhrála v ní jednatřicetiletá učitelka Edita Burešová z Velkého Oseku. Deník usuzuje, že ji k titulu pro nejsympatičtější maminku výrazně napomohl čtyřletý synek Tomáš. „Trpělivá práce se starším ze dvou dětí se učitelce Editě vyplatila. Porotu Tomík chytil za srdce i ve volné disciplíně. Během módní přehlídky jen potvrdil, že jeho matka je ze dvanácti finalistek ta nejlepší. Když se v posledním kole změnil drobný chlapeček v dupajícího slona, houpajícího chobotem v r\tmu básničky, nechal neotřelým nápadem matky za sebou roztomilé Šípkové Růženky, růžové baletky i sportovce. Za nasazení, pro svůj nízký věk značně neobvyklé, dostal Tomík spoustu plyšáků. Největší projevil nad růžovým prasátkem." Posílejte mi plyšáky. Posílejte mi plyšáky, krucinál!! Budu houpat chobotem v rytmu vnitropolitického zpravodajství. Budu roztomilý. Budu mít fotku v Právu. Zadupu do země všechny Šípkové Růženky. Na chvilku zapomenu, že je pondělí.

Zpět na článek