Unikátní záběry
Jak se stavěly Husův a Palackého pomník a Mánesův most
17.04.2011 12:35
17. duben 1911: Stavba Mánesova mostu byla považována za "zhoubu pro panorama Hradčan" a místo Husova pomníku stála na náměstí maketa.
Kdo by kráčel Staroměstským náměstím právě před sto lety, narazil by v místě dnešního pomníku Jana Husa na podivuhodné dřevěné lešení, kterým se vinula ještě podivuhodnější silueta s mnoha obrysy hlav.
Záhadná "silhueta" na Staromáku
Pod fotografií této takřka "postmoderní instalace", kterou zveřejnil časopis Český svět, však čtenář listu našel lapidární vysvětlení: "Silhueta Šalounova Husova pomníku na Velkém náměstí v Praze."
Silueta pomníku byla vztyčena jen několik dnů poté, kdy projekt získal stavební povolení na schůzi městské rady z 11. dubna 1911. Následnou stavbu pomníku realizovala firma Matěje Blechy pod pečlivým dozorem architektů a stavitelů ve složení Osvald Polívka, Eduard Rechziegel a František Schlaffer.
Základní kámen k pomníku byl na Staroměstském (Velkém) náměstí položen už roku 1903, přičemž dokončení skulptury bylo plánováno na rok 1915 u příležitosti pětistého výročí Husovy smrti.
Pomník byl sice dokončen podle plánu, ovšem plánovaná celonárodní oslava při jeho odhalení se nekonala, neboť Evropou už v té době hřměla děla první světové války.
Palacký, svatý Václav, Mácha a další
Monumentální památník dějepisce Františka Palackého na Palackého náměstí v Praze je dnes ukryt za reklamní billboardy, neboť je právě restaurován a opravy jsou financovány z výnosu reklamy. Kdo nahlédne pod reklamní plátno, uvidí pomník zakrytý spletí lešenářských trubek.
Stejně tak tomu bylo právě před sto lety, kdy finišovaly dokončovací práce na pomníku. Ze snímků z jarních čísel časopisu Český svět z roku 1911 je patrné, že dílo sochaře Stanislava Suchardy už je částečně hotovo a z lešení dokonce bylo spuštěno poprsí slavného dějepisce. Sedící postava vědce byla provedena v nejlepší požárecké žule a mohutné kvádry architektury vytesány z jemnozrnné žuly, ovšem na snímku jsou již vidět i bronzové části pomníku.
Pražané pomníky svých národních velikánů milovali. Deník Národní politika dokonce rok 1911 označil za éru pomníků: "Na Václavském náměstí kopou základy k Myslbekovu pomníku sv. Václava. Práce k Suchardovu pomníku Palackého pokročily již od loňského roku tak, že hlavní kamenické práce jsou zcela hotovy. V Chotkových sadech je dokončena k Maudrovu pomníku Julia Zeyera balvanová sluj. Všechny tyto tři pomníky budou dokončeny příštího roku 1912, v němž také bude v pražských sadech postaven Myslbekův pomník K. H. Máchy."
Husův, nebo Ferdinandův most?
Na Vltavě u Rudolfina také začaly první práce na novém mostě, který měl nahradit dosavadní Rudolfovu lávku pro pěší. Český svět přinesl záběry provizorního pontonu, z něhož bylo zkoumáno podloží v řece.
V novinách se také na jaře roku 1911 objevil tento inzerát: "Dvě lodi, takzvané šífy, každá o nosnosti as 400 metr. centů, pro montážní práce při stavbě mostu u Rudolfina v Praze najmou se na dobu dvou měsíců. Nabídky na Kress a Bernard, Praha III."
Klub za starou Prahu se však bouřil, že moderní most zcela zničí historický pohled na Hradčany. "Bude rušivým elementem, takřka zhoubou nádherného panoramatu hradčanského, ale příslušné kruhy nekladou dosti váhy na toto nebezpečí," stálo v prohlášení klubu.
Za dosti dramatických okolností byl řešen i název nového mostu a třeba hospodářská komise pražské radnice navrhovala, aby se jmenoval "Husův most", vzhledem k blížícímu se 500. výročí upálení Jana Husa v roce 1915. Byl to revoluční návrh, neboť na rozdíl od české samosprávy státní správa a místodržitelství počítaly s tím, že most převezme název původní lávky a ponese jméno Rudolfův most. Na jaře roku 1914 dokončený most byl skutečně pojmenován po arcivévodovi Rudolfovi, záhy po sarajevském atentátu byl ale přejmenován na Most arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a po vzniku Československa na Mánesův most. Celková délka mostu je 186,4 metrů, vzepětí čtyř kleneb je čtyřmetrové. Mostní pilíře jsou uměleckým dílem s reliéfy sochařů Františka Bílka, Josefa Mařatky a Jana Štursy.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.