Anna Durnová: Rakousko a kontrola soukromí

Minulý týden otřásl rakouskou veřejností hrůzný příběh Elisabethy Fritzlové. Dvaačtyřicetiletá žena byla 24 let vězněna a zneužívána svým otcem, jemuž porodila sedm dětí. Rakousko lapá po dechu: incest, týrání a selhání oblastních i státních úřadů.

Největší pohoršení vyvolává fakt, že to celou dobu nikdo nevěděl. Ani matka Elisabeth, která tři z dětí vychovávala, ani sociální pracovníci, kteří tyto děti – údajně zanechané zmizelou dcerou přede dveřmi domu – svěřili rodičům „zmizelé“ do péče. Případ je srovnáván s jiným: osmnáctileté Natasche Kampuschové se v roce 2006 podařilo uniknout z osmiletého zajetí únosce Wolfganga Priklopila. Ten vyvolal skandál – ukázalo se, že policie již dříve měla stopu únosce, avšak šetření zanedbala. Ministerstvo vnitra nyní čelí kritice za selhání policie i stání správy.
   
Kritika vnitra byla poslední dva týdny živena únikem detailů z akt Kampuschové do médií. Když 18. dubna deník Heute zveřejnil intimní detaily Nataschina zajetí, nastolil otázku etičnosti zasahování do soukromí jedinců. I v případě Elisabeth Fritzlové plní deníky detaily úkrytu nebo svědectví sousedů. Na zacházení s osobními daty jsou přitom Rakušané citliví. Jejich zákon na ochranu osobních údajů patří v Evropě k těm přísnějším. Únik citlivých informací vyvolal diskusi, co smí jeden z ústředních orgánů rakouského státu vědět o občanech. Pokud se navíc údaje z archivu vnitra stanou údaji medializovanými, Rakušané se obávají o svoje soukromí. Opozice využila skandálního zveřejnění a připomněla úskalí chystaného policejního zákona, který připravuje mimo jiné zvýšené videokontroly ve městech či automatické ověřování radarových snímků vozidel v trestním registru. Do odhalení připadu „Natascha 2“, jak byla kauza Elisabeth Fritzlové  překřtěna, byly argumenty spíše na její straně.
 
Nový sexuální skandál ale zavdal ministru vnitra Güntheru Platterovi dostatečný podnět k tomu, aby prohlásil: „Musíme se dívat, nikoli odvracet.“

Do jaké míry lze podobným skandálům v budoucnu předejít, se jen tak nevyjasní. Klíčová budou i psychologická vyšetření. Argumentům podporujícím zvýšenou kontrolu privátní sféry (nesoucí s sebou i následné veřejné praní intimních informací) bude však nadále nahrávat netečnost až bezohlednost vůči blízkým, sousedům a vůbec okolnímu dění, která se stále ve společnosti projevuje.

Autorka je asistentkou v oboru Life-Sciences na Vídeňské univerzitě