Člověk v antropocénu
10.04.2006 00:00
Už si toho nejde nevšimnout: povodně v Česku 1997, 2002 a letošní. Velká voda v Rakousku, Německu, Maďarsku, Rumunsku i jinde. V létě vedra, sucho, požáry, vichřice, bouře. V zimě neobvyklé množství sněhu. Loni v Americe ničivý hurikán Katrina. Něco se děje. Nebo stalo. Podle vědců se mění nebo již změnilo klima na Zemi. Musíme počítat s tím, že počasí bude extrémnější i v našem mírném pásmu a život začne vypadat jinak. Všude.
Co klimatický posun způsobilo, nelze jednoduše vysvětlit; klimatologové to možná ani přesně nevědí. Není jasné, nakolik za nové klima může člověk a jeho činnost (proměna krajiny, znečisťování) a nakolik se o ně zasloužily jiné vlivy, třeba změněná sluneční aktivita (solární oteplování) anebo něco úplně jiného. Atmosférický chemik Paul J. Crutzen zavedl pro naši dobu pojem antropocén (Anthropocene).
Jeho začátky vidí zhruba okolo Velké francouzské revoluce: člověk se stal zásadním klimatickým, biologickým a geologickým faktorem.
Dnes se předpokládá, že oteplování od nějakých sedmdesátých let minulého století úzce souvisí se skleníkovými plyny.
Částečně je produkuje sama příroda, částečně průmysl. Do ovzduší je, jak každý ví, vypouštějí fabriky, auta a další škodiči. Atmosféra se drsně proměnila: koncentrace oxidu uhličitého (CO2) je suverénně nejvyšší za posledních čtyři sta tisíc let! Rychlost, s níž koncentrace CO2 stoupá, nemá v minulosti obdoby. I naprostý laik tuší, že tohle asi bude náš produkt, náš problém.
Existují i jiné teorie. Jedna říká, že se Slunce občas (jednou za 1500, 3000 nebo 4500 let) více zahřívá. Solární oteplení trvá několik desítek let a pak následuje teplotní pád, Slunce se zase ochladí. Ilja Usoskin z univerzity ve finském Oulu výzkumy ledovců doložil, že Slunce je v dnešní době nejaktivnější (vysílá nejvíce energie) za posledních 1150 let. Pak bychom tedy oteplení neměli na svědomí jenom my, ale i vnější, na nás nezávislé jevy. To je pro nás horší, Slunci neporučíme. Experti už dnes nezpochybňují, že od roku 1940 rostou teploty na Zemi rychleji než kdykoli za posledních tisíc let.
Důsledky známe: více horkých dnů v létě (třeba v Itálii trojnásobně více než před padesáti roky), z oceánů se odpařuje větší množství vody, stoupá jejich povrchová teplota, více prší i sněží, klimatické cykly jsou čím dál rozháranější, počasí se dramatizuje. A dá se předpokládat, že bude stále tepleji, tudíž čím dál hůř.
Český geolog Václav Cílek upozorňuje na další věc: "Analyzujeme-li konce či transformace různých civilizací, pak vždy, když se protnou sociální a přírodní aspekty, je situace nejvýbušnější, nebezpečná." Přesně do takového průsečíku se dnes dostáváme: prudce roste počet lidí na planetě a zásadně se mění podnebí.
Nevíme, zda za neustále zběsilejší počasí může spíše Slunce, naše neukojitelně rostoucí spotřeba a z ní plynoucí znečištění anebo něco jiného. Možná se jedno přirozeně spojuje s druhým. Víme jediné: musíme počítat s dalšími záplavami, uragány, se zimami bohatými na sníh a laviny, s léty štědrými na slejváky a blesky. A zároveň s vedry a suchy, požáry a dalšími maléry. Pokud současné změně klimatu vévodí solární oteplení, jsme prakticky bezmocní. Ale ani tak to nevypadá beznadějně; Slunce buď už někdy teď nebo během několika desítek roků začne zase stydnout, oceány se ochladí a počasí zklidní. Katastrofa nenastane.
Mají-li na rostoucí oteplování klíčový vliv skleníkové plyny, pak máme slušnou šanci pomalou sebevraždu odvrátit. Předvést, jací jsme, my lidé, koumáci a jak silný pud sebezáchovy v nás dřímá. Je to ovšem silné politikum v době slabých, často směšných politiků. Jestli jde o souhru obého, jak solárního oteplení, tak produktů naší činnosti, nebo jestli má oteplení jinou příčinu, čeká nás divoké období, stresy, nepokoje, změny nejen klimatické, ale i sociální. Pokud naše civilizace selže, nebude nějaká nová na škodu. Žádná obří katastrofa ale hned za dveřmi nečíhá. Život se jen stává riskantnějším.
Okolnosti nás nutí začít se znovu rozhlížet okolo sebe, vnímat přírodu, nejen z ní těžit a devastovat ji, ale taky naslouchat, co nám přes své Golfské proudy, zátopy a uragány šeptá. Změna podnebí nutí člověku antropocennímu změnu životního stylu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.