Jan Urban: Stát zloděj aneb peníze na dřevo

Smyslem státu je zajistit svým občanům pocit bezpečí a spravedlnosti. Stát, který to nedokáže, nemá duši a ani smysl. Česká politická elita na bezpečí občanů a jejich pocit spravedlnosti, bez ohledu na stranické barvy, kašle.

Po třinácti letech bojů je občan soudy plně rehabilitován, prokázána policejní brutalita, stejně jako falšování důkazů, korupce, selhání exekutivy, justice a všech kontrolních mechanismů. Ve chvíli, kdy se má jednat o odškodnění za zničený život, zdraví a podnikání, požadují ministerští úředníci předložení technických průkazů automobilů, kterými dnes už zemřelí advokáti před mnoha lety jezdili do vazby za státem nevinně vězněným a mučeným člověkem. Spravedlnost? Stát dlouhá léta odmítá zaplatit zákonem i soudy určené odškodnění více než deseti tisícům poškozených klientů vytunelovaného fondu KTP Quantum.

Stovky těch starších, včetně bývalého válečného pilota RAF a bývalých politických vězňů, mezitím zemřely. Spravedlnost pro koho? Tři elitní vojáci útvaru rychlého nasazení v Táboře v minulých dnech unesli, zbili a pobodali mladého Čechoaustralana jen proto, že se v restauraci zastal dívky, kterou obtěžovali. Jsou vyšetřováni na svobodě a rodina jejich oběti se raději skrývá. Pocit bezpečí?

V diskusi o církevních restitucích vznáší bývalý komunista a dnešní konzervativec Vlastimil Tlustý ekonomické a právní argumenty. Nic jiného nic neváží. Nemluví o tisících vězněných kněží všech církví, rozvrácení fungujících řádů, zničení stovek církevních budov, likvidaci stovek tisíc svazků historických knihoven, rozkradení uměleckých děl. To nemá hodnotu. Pro zástupce „zájmů státu", jako je Vlastimil Tlustý, je důležitější přesně vyčíslit cenu sto třiceti pěti tisíc jednotlivých položek hmotného majetku ukradeného státem a dodnes v jeho držení. O hodnotě života, důstojnosti a smyslu státu před ním, prosím, nemluvte.

Stát nejsme „my", jak se nám po dvě generace pokoušeli namluvit kšeftaři s ukradeným smyslem i majetkem státu. Stát vždy reprezentují jednotlivci a skupiny, kteří jednají jeho jménem. U nás se vymkli veřejné kontrole. Zabráni do rozdělování prebend, odmítají zaručit smysl státu - náš pocit bezpečí a spravedlnosti. V každé slušné venkovské hospodě platí: Máš dluh - zaplať na dřevo. Štamgast by si nedovolil hledat výmluvy. Stát, jehož sebeúcta klesne pod úroveň vesnické hospody, může zaručit bezpečí a nedotknutelnost jen pro tlupu vyvolených. Zbytku to bude spočítáno.

Foto: Profimedia.cz