Martin Fendrych: Kurt Tošovský

To jsou paradoxy: 21. srpna, 39 let po ruské okupaci Československa, probleskla zpráva, že Rusko hodlá Josefa Tošovského, bývalého agenta StB, guvernéra ČNB a českého premiéra, nominovat do čela Mezinárodního měnového fondu. Následující den byla zpráva potvrzena. Dělá to Rusko na truc EU? Je to pomsta za radar? Nebo jen ironie velmoci, která nerada opouští dobytá území?

Datum výročí okupace je těžko náhoda. Právě tak, jako byl jistě pečlivě vybrán ruský kandidát Tošovský. Víme o něm, že od roku 1976 platil členské příspěvky KSČ. Jak jinak, bez rudé legitimace se tehdy kariéra dělat nemohla. Od roku 1986 dvě léta spolupracoval s tajnou komunistickou policií, což se mu dařilo až do letošního roku úspěšně tajit. Když to prasklo, zatloukal, zatloukal a zatloukal. Ještě za totality, v roce 1989, byl vyslán (nebo řečeno žargonem estébáků „vysazen“?) do funkce náměstka ředitele pobočky Živnostenské banky v Londýně.

Člověka nemůže nenapadnout: dělal tam pro Rusy? Tedy nejen pro českou StB, ale také pro sovětskou KGB? Pokud ano, Putin se teď řehtá, až se za břicho popadá. Připomeňme snad ještě jeden typický fakt: když Tošovský od ledna do července 1998 premiéroval, prozradil novinářům, že by rád rozmetal nově postavenou, neestébáckou kontrarozvědku (BIS) a postavil ji znovu „na zelené louce“. Ve skutečnosti měl zřejmě na mysli „na rudé louce“...

Jak jinak, Josef Tošovský, ten tichošlápský expremiér a stále zatloukající exagent, kandidaturu Moskvy (vděčně a nejspíše i poslušně) přijal.

Tuzemská vláda ho v MMF nechce. Miroslav Kalousek suše oznámil, že Tošovský naším kandidátem není. V pořádku, vláda má napnout všechny síly k tomu, aby se ředitelem fondu nestal. Nejen pro jeho lepivou minulost. I z jiného důvodu.

Také kvůli Tošovskému český stát prohrál mezinárodní arbitráž s japonskou Nomurou. Všichni předvolaní tam jeli, jen člověk, který vedl ČNB v době, kdy na IPB uvalila nucenou správu, se neobtěžoval. To byl podraz. Co si arbitrážní soudci mohli říci jiného než: Když od toho dává ruce pryč tehdejší guvernér centrální banky, nebylo to v pořádku. Aby to nedopadlo tak, že Rakušané měli svého esámana Kurta Waldheima a my budeme mít svého estébáka Josefa Tošovského. I před volbou Waldheima generálním tajemníkem OSN se vědělo, co je zač.