Očima Martina Hekrdly
Na některé dojde brzy

Strhl se oprávněný spor, zda to byl a vůbec mohl být David Rath, kdo z vazby poslal či někomu nadiktoval digitální moták, jenž se zjevil na jeho blogu. Obsah je ovšem zajímavý, byť poněkud až příliš přímočarý, ba dětinský. Údajný Rath v onom sdělení porovnal "svých" sedm milionů, které "měl mít" v té zatracené krabici, se 140 miliardami, které vláda kvůli církvím "ukradne všem lidem". Moták uzavírá: "Je čas jít do ulic, možná i na barikády."

Pravost žádného výroku jakékoli celebrity předem nevylučuji. Nejpozději od chvíle, kdy se Miroslav Kalousek v souvislosti s žádostí o vydání Vlasty Parkanové rozhovořil o "honu na čarodějnice" (z čehož česká intelektuální hravost vyrobila hned "hon na čarodějnici"). Vždyť už od potvrzení autenticity téměř 400 let starého výroku Martina Luthera je asi všechno možné; tento zakladatel německé reformace v 16. století, ctitel Jana Husa a nepřítel papeženců jednou doopravdy řekl: "Jsem jako uleželé hovno a svět je jedna obrovská prdel. Na každého dojde brzy."

Hodně pochybuji, že dojde na Vlastu Parkanovou a že vůbec něco trestně stíhatelného - natož dokazatelného - spáchala. Obávám se v skrytu duše, že jde ze strany policie o podobné "přepísknutí", jaké si proti sobě zřejmě zařídil Václav Klaus koncem dramatického roku 1997. Šlo tehdy o službičku Vladimíra Železného, prvního principála Novy, předtím také mluvčího Občanského fóra, v okamžiku, kdy tento sametový štáb revoluce ovládl drsný konzervativec Klaus.

Spiklenecká teorie

Pamětníci, bděte! V rušné době "sarajevského atentátu", kdy se proti Klausovi a jeho věrným v ODS spikli mrtví sponzoři, živý lid, prohnaní lidovci, zrádní odpadlíci a povětrní novináři, otočivší přes noc na čtyráku, odvysílala TV Nova zprávu o "Klausově vile ve Švýcarsku". Tento výmysl umožnil padlému premiérovi, jemuž se rozutekla celá vláda, aby se rázně ohradil, převzal na chvíli iniciativu přesvědčivým dementi a získal čas na resuscitaci sebe sama i celé své modré partaje.

Může to být podobné s tím nejnovějším bojem proti korupci. U Parkanové a spol. budou důkazy či indicie shledány vachrlatými, zatímco kriminalizaci politiky - a záměnu politické odpovědností za trestní - čeká pranýř. Policii sice prohlásí za blbku, ale určitě i pochválí za upachtěnou snahu stíhat cokoli, vpravo i vlevo a padni, komu padni. A převezmou iniciativu...

Kraje jsou oranžové a kmotrovská bratrstva s jejich obousměrnými penězovody fungují hlavně tam. Kubiceho lidé - on sám do žádné kauzy zasahovat nesmí, ovšemže - mohou tamní chlévy čistit nejen do krajských voleb, ale až do voleb parlamentních. A mezitím si střihnou - aby dav nešílel a noviny se mohly blýsknout objektivitou - nějaké ty úkony v kauzách ProMoPro, Opencard, IZIP... Žel, svědci budou nejspíš němí, expertizy sporné, permanentní vyčlenění stovky kriminalistů na každý případ nereálné. Ale bude to právní stát, jako když bičem mrská. A navíc fiskálně odpovědný...

Jistěže je to spekulace, spiklenecká teorie. Ne-li křivda na osobní cti a zaujetí mnoha policistů, státních zástupců, soudců, ba i politiků. Beru však za svá - jsem už tak ustrojen - tato slova Martina Luthera: "Nemohu podřídit svou víru ani papeži, ani sněmům, protože je nad slunce jasné, že se často mýlí a navzájem si protiřečí."

To ale vůbec neznamená, že tady nic nepáchne. Že nejsme uleželí a že svět není jedna velká... jedno velké pozadí. Že vyjít do ulic, "možná i na barikády", je navždy vyloučeno. Jde totiž o základní podmínku toho, aby aspoň jednou za dvě generace došlo (skoro) na všechny. A nejen na některé.