Očima Miroslava Koreckého
Rath ante portas – a teď máte, co jste chtěli!
28.05.2012 09:10 Glosa
Jménem kartáginského vojevůdce Hannibala Římané ještě dlouho po jeho smrti strašili zlobivé děti. S Davidem Rathem to bude asi podobné, už dnes hrůza obchází celý parlament.
V každém případě to bude kromobyčejná podívaná. Už dnes se soudná část politické scény děsí toho, kolik zahraničních televizních štábů si to asi nenechá ujít. Bude to taková pěkná bizarní tečka v televizních zprávách v Tokiu i v Buenos Aires, asi jako když TV Nova referuje o dvouhlavém teleti na Zanzibaru.
Příští úterý velmi pravděpodobně dorazí exhejtman David Rath, toho času dlící ve vazební věznici v Litoměřicích, do Poslanecké sněmovny. Určitě s eskortou, možná i v klepetech. A zřejmě i v doprovodu svých hlídačů se postaví před sněmovní pultík a dostane neomezený čas na svou obhajobu. Pokud poslanci své jednání neuzavřou před veřejností, přímý televizní přenos možná ve sledovanosti překoná i nedávné hokejové semifinále se Slováky.
Poslanec jako posvátné hovězí
Debata o Rathově vystoupení na sněmovní půdě minulý týden zastínila i Kalouskovy hořké kapky, tedy největší změnu daní za posledních dvacet let. A nejinak tomu bude jistě i tento týden. Je to ošemetná věc. Příležitost obhájit se v očích kolegů před hlasováním o svém vydání spravedlnosti dostal zatím každý obviněný poslanec a senátor. Ovšem žádný z nich v tu dobu nebyl ve vazbě.
A vazba, jejímž cílem je v tomto případě zabránit ovlivňování svědků, je v přímém rozporu s tím, aby si obviněný pouštěl pusu na špacír před celou republikou. Ostatně jiný, imunitou nedisponující člověk se z vazby nedostane, ani kdyby potřeboval na pohřeb svých rodičů. Tak které ústavní právo váží víc - poslanecká imunita, nebo rovnost občanů před zákonem? I právní experti ČSSD uznávají, že politik není posvátná kráva, aby měl ve vazbě nárok na jiné zacházení než běžný smrtelník.
Vyšetřovatelé a státní zástupci se ale snaží v kauze Rath našlapovat po špičkách a nezavdat jedinou příčinu, proč by soudy včetně ústavního mohly celý případ kvůli formálním pochybením shodit ze stolu. I proto jsou ruku v ruce s politiky ochotni umožnit Rathovi expozé ve sněmovně, bojí se je uzavřít před veřejností a děsí se i toho, že poslanec bude žádat účast na celé parlamentní schůzi.
Dvacet let nestačilo, co teď?
Člověk při všech těch manévrech a obavách politiků cítí skoro zadostiučinění: máte, co jste chtěli. Dvacet let existuje v Česku poslanecká imunita nevídaného rozsahu, aniž jsme za tu dobu zaznamenali jediný případ, který by tento rozsah opravňoval. Není známo, že by tu byl někdy exekutivou bezdůvodně šikanován nějaký opoziční poslanec nebo senátor. Časy, kdy byla opodstatněná obava, že by pozice tvrdě zneužívala moc proti opozici, jsou prostě ve střední Evropě dávno pryč. A i kdyby snad dejme tomu takový případ nastal, měl by takový poslanec ve srovnání s běžným smrtelníkem minimálně stejně - ale v reálu mnohem víc - možností, jak se šikaně bránit.
Přitom k čemu se politická reprezentace za dvacet let vzmohla, je jen návrh na mírné zúžení nemravně široké imunity (tedy konec doživotního pardonu), nehledě na to, že ani tento návrh nakonec Senátem neprošel. Kdyby byla poslanecká imunita omezena jako v mnoha civilizovaných zemích jen na projevy na půdě parlamentu, zmatek kolem Ratha by neexistoval, protože by parlament nemusel rozhodovat o vydání k trestnímu stíhání a poslanec by se tedy ani nemusel ve sněmovně obhajovat.
A právě v této době mají politici na stole dva návrhy na omezení imunity. Jeden opět kosmetický, druhý skutečný, který chce imunitu zahnat jen za zdi parlamentu. První měl od počátku šance značné, druhý mizivé. Pomůže kauza Rath k tomu, že zákonodárci pustí svou po léta hýčkanou hračku z ruky?
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.