Václav Rákos: Na Odře tuhé tváře

Když se koncem roku setkal nový polský premiér Donald Tusk s německým protějškem, ztuhl jim úsměv na rtech, chtělo by se říci. Ale nelze. Ztuhnout může jen to, co na počátku procesu nebylo tuhé. Jako polsko-německé úsměvy. Tuhé až křečovité.

Za nedávno minulých dob IV. polské republiky dvojčat Kaczyńských se polsko-německé vztahy zhoršily, Polsko získalo nálepku europotížisty, bratři mimozemšťanů. Jejich výroky například o homosexuálech sváděly k domněnce, že bratři, neusilují-li se ufony stát, touží po té nálepce.

Pro doložení a pobavení příklad za všechny: úděs Irů, jimž na jaře přijel prezident Lech Kaczyński zvěstovat, že „lidstvo by mohlo zmizet, bude-li homosexualita otevřeně hájena“.

To byla zábavnější a viditelnější forma europotíží, jimiž Poláci za Kaczyńských bavili (a otravovali). Méně zábavné bylo dohadování o hlasy v Evropském parlamentu. Ještě méně polské blokování rozhovorů EU s Rusy o smlouvě, od níž si EU-ropané slibují pojistit dodávky ruské ropy a plynu. Poláci smlouvu blokovali kvůli moskevskému embargu na dovoz jejich masa. Jakkoli byl požadavek embargo zrušit oprávněný, EU měla o starost více.

To vše za německého předsednictví, které skončilo v létě, a za situace, kdy Němci mají na energetické dohodě s Kremlem největší zájem.

Moskva masné embargo před koncem roku odvolala. To je změna na východ od Varšavy. Jednání o energetickém partnerství mezi EU a Ruskem, jež je v německém zájmu, mohou začít.

Směrem na západ zůstává vše při starém. Když se Tusk v polovině prosince setkal s kancléřkou Angelou Merkelovou, docílili sice vřelých slov a oněch úsměvů, ale jinak ničeho. Nehledě na nesmiřitelné stanovisko v otázce německých poválečných vyhnanců Berlín trvá na stavbě rusko-německého Severního plynovodu (Nord Stream), který má Polsko obejít a přivést plyn z Ruska přímo do Německa po dně Baltu. Poláci jej nechtějí, bojí se ruského energetického vydírání. Není šance, aby se do projektu zapojili, řekla prý Tuskovi Merkelová.

Pod Tuskovým vedením se změnila rétorika – představitelé už homofobními výroky nebaví – a mimika: podmračené pohledy přes Odru vystřídaly úsměvy. Spory zůstaly. Úsměvy nelze než považovat za mrazivé jako předvánoční počasí. Dost tuhé, jak bylo řečeno.