Švýcarský Engelberg-Titlis: čtyřpatrová lyžařská budova
05.02.2009 06:00 Původní zpráva
Andělská hora, jak by se dal název střediska česky parafrázovat, má s anděli patrně nemálo společného. Proč jinak by již v roce 1120 zakládali benediktýnští mniši klášter, který se stal a dodnes zůstal středobodem městečka na konci civilizace a na počátku království sněhu?
Titíž mniši způsobili i přiliv prvních turistů - již v roce 1744 zdolali vrchol ledové hory Titlis a stali se tak vzorem pro zástupy dalších. Engelberg se proměnil v turistickou atrakci již v polovině 19. století.
Ani lyže na sebe nenechaly dlouho čekat. První pozemní lanovka byla uvedena do provozu již v roce 1912, za 15 let přibyl další díl, tentokrát visutý. V roce 1967 byl zpřístupněn Klein Titlis lanovkou, kterou před deseti lety vystřídal slavný Rotair - lanovka s otočnou základnou plnící vedle přepravní i vyhlídkovou funkci. Proč by ne? Je tažena nad obřím ledovcovým splazem, a než se prvonávštěvník rozkouká, dno lanovky se s ním jednou otočí dokola - a je nahoře, ve čtvrtém patře lyžařského areálu Engelberg. Exkurze čtyřpatrovou lyžařskou budovou začíná.
Lyžařské středisko Engelberg
- sjezdovky celkem: 82 km sjezdovek (31 % modrých - 67 % červených - 2 % černých) - s umělým sněhem: 12 km - sezóna: polovina října - polovina května - 1 050 - 3 020 m n. m. - skipas dospělí 1 den / 6 dní: 59 / 260 CHF - jak se tam dostat: autem z Prahy 785 km, z Brna 985 km, letadlem do Curychu a dále veřejnou dopravou s jediným lístkem (Swiss Pass) - hotely, apartmány ZDE - apartmány (objednávky v češtině) - více informací ZDE |
V okolí Klein Titlisu ještě není to pravé lyžařské ohnisko, k dispozici jsou pouze tři, ale za to pěkné, ledovcově široké a přesně carvingově skloněné pisty. Bývají málo zalidněné, proto se většinou neopouští snadno. O poschodí níže nás svede jediná zdejší černá - boulovatá, umrzlá a často nepříjemná, takže mnozí volí k přesunu mezi lyžařskými podoblastmi lanovku nebo cestu volným terénem. Ve třetím patře - pod mezistanicí Stand (2 428 m) jsou v nabídce výhradně obřákové červené, všechny prvotřídní kvality! Jejich tři hlavní větve jsou různě propojeny, takže variant ke sjíždění je nespočet.
Své dvě výšková patra má i pravá část střediska s centrem pod Jochstockem (2 564 m), které disponuje trochu členitějšími terény. S nadmořskou výškou klesá i lyžařská nabídka. Druhé „podlaží" oslovuje hlavně začátečníky a běžkaře - horská terasa se sjezdovkami jen modrá, jediná červená se využívá nejvíce k závěrečnému sjezdu skrz první patro (pouze přejezdové) do přízemí.
Z vrcholu sněžné budovy k základům to dá téměř rovné dva kilometry převýšení.
Autor je redaktorem magazínu Snow, časopisu o lyžování.
Foto: Profimedia.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.