Mladí a nadějní
Seznamte se s šesticí studentů, kteří poletí na mezinárodní soutěž vědeckých projektů

Střední škola většinu lidí poznamená na celý život. A to i v pozitivním smyslu. Pokud máte rádi vědu, můžete v současnosti během studií vytvořit projekt, který vám vyhraje letenku do Ameriky nebo otevře dveře na prestižní univerzitu.

Řetězové zlomky, HIV proteáza, solitonové vlny, bakterie v diabetické noze, nové materiály pro solární články a elektronické sledování zdravotního stavu pacienta. To jsou témata, která zaujala šest  středoškoláků natolik, že jim věnovali nespočetné hodiny svého času a získali nové vědecké výsledky. Se svými projekty se přihlásili do dvou soutěží, jež probíhají na území Česka už mnoho let - Středoškolské odborné činnosti (SOČ), kterou pořádá ministerstvo školství, a klání Asociace pro mládež, vědu a techniku (AMAVET), o. s.

Autoři vítězných projektů poletí do kalifornského Los Angeles, aby se utkali s dalšími nadšenci z celého světa. Soutěž pro středoškoláky se zájmem o vědu se jmenuje Intel ISEF, a jak je zřejmé z názvu, zaštiťuje ji známý výrobce mikroprocesorů a dalších elektronických zařízení. Valná část českých účastníků, ne-li všichni, ve vědě nejspíš zůstane. V ostré konkurenci letošního ročníku se do amerického kola probojovala jedna mladá žena a pět mladíků.

Zlomky a solitony

Aranka Hrušková z pražského Gymnázia Christiana Dopplera se zhlédla v matematice. Ve svém projektu zkoumala vlastnosti zvláštního druhu zlomků, označovaných jako řetězové. "Moje práce rozšířila dosavadní poznatky o periodách řetězových zlomků iracionálních čísel," vysvětlila. "Je to spíš velký krok pro člověka a malý pro lidstvo, ale i taková mravenčí práce se někdy hodí." Její snaha jí určitě pomůže v dalším studiu. "Chci jít na Cambridge," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ. "Už jsem podmínečně přijatá." Nezbývá, než jí držet palce.

Z ostatních projektů byl její práci nejbližší asi ten od Jana Mazáče. Studenta opavského gymnázia zaujal zvláštní druh vln označovaných jako solitonové. Jsou to vlny, které udržují stálý tvar, když se pohybují v prostoru. Sestavil model, na němž se dají demonstrovat zajímavé skutečnosti vyplývající z rovnic, jimiž se solitonové vlny řídí. "Chystám se studovat fyziku na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT," prohlásil.

Fotovoltaika a fyziologie

Michael Bátrla z Gymnázia T. G. Masaryka v Zastávce u Brna zkoumal nové materiály pro solární články. Hledal ideální kombinace dvou různých organických materiálů, z nichž se možná jednou budou vyrábět sluneční články budoucnosti. Organické fotočlánky jsou zatím méně výhodné než nejrozšířenější technologie na bázi křemíku. To by se však mohlo změnit. "Efektivita organických článků je v porovnání s křemíkovými nízká," prohlásil Bártla. "Když se ale započítají výrobní náklady, mohou být výhodné."

Blízko k technickým vědám měl i projekt Marka Nováka z Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích. Student, který se soutěže účastnil už minulý rok a v současnosti už je vidět v posluchárnách ČVUT, vylepšil svůj loňský projekt zařízení sledujícího fyziologické funkce člověka. Nejdůležitější bylo zmenšení. Jeho přístroj má teď rozměr velkých hodinek. Chtěl by ho miniaturizovat ještě víc. "Bude mít třetinovou nebo čtvrtinovou tloušťku," vysvětluje.

HIV a cukrovka

Ke zdravotnictví mají vztah i projekty dalších dvou účastníků soutěže. Syn sečtělých rodičů Robin Kryštůfek z Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze zkoumal inhibitory HIV proteáz. Proteázy jsou enzymy, které štěpí na menší kusy jiné bílkoviny. Virus HIV používá proteázy při výrobě vlastních kopií v napadených buňkách. Když jim nějaká jiná molekula, takzvaný inhibitor, jejich činnost překazí, jsou nové kopie viru neškodné.

"Chtěl bych studovat biochemii na Přírodovědecké fakultě UK," prohlásil. Tuto školu si zvolil, ačkoliv dostal i nabídku studovat libovolnou univerzitu v Číně.

Biochemií se zabýval i Václav Kotyza z Letohradského soukromého gymnázia. Ve svém projektu studoval, jak se mění účinnost bakteriálního enzymu hyaluronidázy v závislosti na chemických podmínkách v okolí. Tento enzym rozkládá kyselinu hyaluronovou, což je obří molekula, jež patří k základům mikroskopické kostry lidské kůže. Enzym, který ji štěpí, pomáhá bakteriím proniknout do lidského těla.

To je obzvlášť nebezpečné třeba u nemocných cukrovkou trpících syndromem diabetické nohy. "Měl jsem dědu diabetika," svěřil se Kotyza. Zjistil, že nízká koncentrace glukózy, jaká je třeba v dolních končetinách nemocných diabetes, vytváří pro enzym a tedy i bakterie ideální podmínky. "Získané poznatky budou sloužit pro vývoj nových léků," řekl. Kdoví, třeba jeho práce jednou uzdraví i vás.