Summit USA-KLDR bez dohody, původně se čekalo i zavření Jongbjonu

Zahraničí
28. 2. 2019 11:28
Severokorejský vůdce Kim Čong-un (vlevo) a prezident USA Donald Trump.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un (vlevo) a prezident USA Donald Trump.

Dvoudenní hanojskou schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una ve čtvrtek nezavršila žádná dohoda. Jednání podle Trumpova prohlášení ztroskotala na požadavku Pchjongjangu zrušit všechny protiseverokorejské sankce, což Spojené státy odmítly. Summit nakonec skončil předčasně, neuskutečnil se původně plánovaný společný oběd státníků a nebylo podepsáno žádné společné prohlášení. Jaký měl být obsah tohoto dokumentu, Bílý dům nenaznačil, nicméně o detailech předem spekulovala média, která se soustředila na problematiku jaderného programu KLDR.

Předmětem přípravných jednání mezi USA a KLDR bylo mimo jiné uzavření hlavního severokorejského jaderného střediska v Jongbjonu za účasti mezinárodních inspektorů. Americké ústupky Pchjongjangu podle médií mohly zahrnovat otevření styčných úřadů či umožnění obnovy společných ekonomických projektů obou korejských států. Objevily se také spekulace, že by se oba vůdci mohli v Hanoji dohodnout na vyhlášení konce korejské války z 50. let.

První americko-severokorejský summit

První americko-severokorejský summit skončil v červnu v Singapuru vágním slibem, že obě strany budou pracovat na denuklearizaci Korejského poloostrova. Loňské ujednání ale nestanovilo pro proces jaderného odzbrojení časový rámec KLDR ani konkrétní opatření k dosažení tohoto cíle.

Jedním z klíčových požadavků americké strany prý nyní bylo, aby Severní Korea předložila úplný seznam svých jaderných zbraní a zařízení. Podle amerických médií ovšem američtí vyjednávači před hanojským summitem od tohoto požadavku upustili. Právě zveřejnění všech prvků severokorejských jaderných a raketových programů bylo bodem, na němž ztroskotala poslední seriózní jednání mezi KLDR a světovými mocnostmi, včetně USA, před deseti lety, uvedla televize NBC.

Předmětem rozhovorů amerických a severokorejských vyjednávačů před summitem ve Vietnamu byl naopak osud nejvýznamnějšího severokorejského jaderného zařízení v Jongbjonu. Pokud by se Trumpovi podařilo dosáhnout zastavení produkce jaderného paliva v Jongbjonu, bylo by to považováno za jistý úspěch, napsal list The New York Times.

Složitý proces

Právě z Jongbjonu podle expertů pochází obohacený uran a plutonium použité při předchozích šesti severokorejských jaderných testech. Uzavření střediska by mělo zahrnovat rozebrání starého jaderného reaktoru a neutralizaci nového, napsal deník The New York Times. Celý - podle expertů nesmírně složitý - proces by měl proběhnout pod kontrolou mezinárodních inspektorů.

Severokorejci od Spojených států naopak chtějí ústupky, které by pomohly oživit jejich ekonomiku, a to především uvolnění sankcí. Jednou z možností je, že by USA daly zelenou obnově mezikorejských hospodářských projektů. Znovuotevřena by tak mohla být společná korejská průmyslová zóna Kesong na severokorejské straně hranice, kde jihokorejské továrny dříve zaměstnávaly 55 tisíc Severokorejců. Pro KLDR byl Kesong důležitým zdrojem tvrdé měny, z čehož těžil hlavně úzký okruh představitelů režimu. Jižní Korea zónu uzavřela v roce 2016 v reakci na severokorejské raketové a jaderné testy.

Spekulace

Média rovněž spekulovala, že by se oba vůdci mohli v Hanoji dohodnout na vyhlášení konce korejské války, které by otevřelo cestu jednáním o mírové smlouvě. Korejská válka z let 1950 až 1953 skončila pouze podpisem příměří, nikoli uzavřením řádné mírové dohody.

Pchjongjang v minulosti opakovaně žádal uzavření mírové smlouvy se Spojenými státy, protože právě ony jsou přímým signatářem dohody o příměří. Tu podepsali 27. července 1953 v Pchanmundžomu generálplukovník americké armády Kelly Harrison jako reprezentant společného velitelství jednotek OSN a severokorejský generál Nam Il jako představitel Korejské lidové armády a Čínské dobrovolnické armády.

Washington se doposud zdráhal oficiální konec války vyhlásit i proto, že by podpis mírové dohody pomohl Severokorejcům vystupňovat jejich kampaň za stažení 28 500 amerických vojáků z Jižní Koreje.

Autor: ČTK , ReutersFoto: , ČTK/AP/Evan Vucci

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ