WikiLeaks
Soud: Manning je špion a zloděj, nepříteli ale nepomáhal
30.07.2013 19:29 Aktualizováno 30.07. 20:47
Vojenský soud v americkém Fort Meade uznal vojína Bradleyho Manninga vinným ze špionáže, které se dopustil předáním utajovaných dokumentů kontroverznímu serveru WikiLeaks. V případu největšího úniku tajných informací v dějinách USA ale soud zároveň Manninga zbavil obvinění z napomáhání nepříteli, za které mohl obžalovaný dostat doživotní vězení.
Pětadvacetiletý Manning během procesu doznal, že serveru WikiLeaks na konci roku 2009 a počátkem roku 2010 předal statisíce zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa. Byl obžalován z osmi případů špionáže, pěti zločinů krádeže a dvou případů počítačového podvodu - pro každý z těchto činů počítá amerických trestní zákoník se sazbou deset let vězení. Kromě toho byl obviněn z pětinásobného porušení vojenských řádů.
Z devatenácti z těchto jednadvaceti činů soudkyně plukovnice Denise Lindová uznala Manninga vinným. Odhady maximální možné výše trestu, který teprve bude oznámen, se různí. Podle agentury AFP by soud teoreticky mohl Manninga odsoudit až ke 154 letům vězení, agentura Reuters uvádí 128 let.
Verdikt amerického soudu ukazuje na "extremismus Obamovy vlády," napsal v první reakci zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange. "Ve sféře národní bezpečnosti jde o nebezpečný extremismus Obamovy vlády," uvedl v Twitteru.
Podle amerických právních expertů může rozsudek odstrašit budoucí možné následovníky Manninga před vyzrazováním utajovaných informací. Zakladatel WikiLeaks Assange bude možná mít potíže při získávání nových stoupenců, kteří by byli ochotni riskovat desetiletí ve vězení.
"Pro lidi ochotné spolupracovat s Assangem to bude složitější. Budou vystaveni většímu riziku, celý Assangeův projekt bude riskantní," soudí Michael Corgan, profesor mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity. Na působení WikiLeaks bude mít podle něj rozsudek tvrdý dopad.
Manningův obhájce David Coombs ale přijal verdikt s ulehčením. "Vyhráli jsme bitvu, teď potřebujeme vyhrát válku," řekl. "Dnešek se povedl, ale Bradley z toho v žádném případě není venku," dodal advokát.
Za motiv svého činu Manning označil snahu ukázat na "americké válečné zločiny a nečestnou diplomacii". Obhajoba minulý týden v závěrečné řeči Manninga vyobrazila jako naivního aktivistu, který žádné informace nepříteli prozradit nechtěl. Operoval prý výhradně s dokumenty, které americké vojáky nemohly přímo ohrozit.
Prokurátoři naopak popsali obžalovaného jako anarchistického hackera a slávychtivého zrádce, který bezhlavě rozhlásil tajné informace, jež přísahal chránit. Některé z nich se prý dostaly na stůl arciteroristy Usámy bin Ládina, než ho v roce 2011 v Pákistánu zabilo americké komando.
Manning nechal na WikiLeaks zveřejnit celkem 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů. Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila v internetu.
Hlavní údaje týkající se kauzy amerického vojína Bradleyho Manninga (25): | |
- Manning se již dříve před vojenským soudem přiznal, že na přelomu let 2009 a 2010 předal kontroverznímu serveru WikiLeaks statisíce utajovaných zpráv z bojiště, diplomatické kabelogramy a videa. - Jednalo se o více než 700 tisíc tajných vojenských a diplomatických materiálů, které získal jako zpravodajský analytik armády u americké jednotky v Iráku. Informace si Manning stáhl z vojenské sítě. - Mezi materiály byly údaje o vojenských operacích v Afghánistánu a v Iráku, včetně například videa z roku 2007, na němž je zachyceno, jak američtí vojáci z vrtulníku omylem střílejí na civilní vozidlo, ve kterém zabili 11 lidí včetně reportérů agentury Reuters. - Manningovým cílem bylo podle obhajoby informovat veřejnost v USA o problematických věcech, které se dějí bez jejího vědomí. Vojín údajně nevěřil, že by vyzrazené dokumenty mohly ohrozit americkou bezpečnost či jednotky v Afghánistánu a Iráku. - Manning byl zatčen koncem května 2010, když ještě sloužil v Iráku. Provozovatel serveru WikiLeaks Julian Assange, který se nyní skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně, identitu zdroje neprozradil. - Ke svému dopadení přispěl Manning sám, když se během chatování na internetu svěřil počítačovému hackerovi Adrianu Lamovi. Ten se jako informátor obrátil na Federální úřad pro vyšetřování (FBI). - Proces s Manningem začal letos v červnu, oficiálně obžalován byl už v únoru 2012. Případ rozdělil společnost nejen v USA; část lidí ve vojínovi vidí zrádce, který ohrozil národní bezpečnost, podle jiných je ale hrdinou, který poukázal na utajované zločiny. - Manning byl zpočátku ve vazbě vystaven drsným podmínkám. Devět měsíců strávil na samotce. V noci musel odevzdávat všechno prádlo, protože se úřady bály, že spáchá sebevraždu. Poměry kritizoval například zvláštní zpravodaj OSN pro případy mučení. - Manning se narodil 17. prosince 1987 v Crescentu v Oklahomě. Jako dítě byl nadprůměrně inteligentní a většinu času trávil u otcova počítače. Svoji první internetovou stránku vytvořil v deseti letech. - Po rozvodu rodičů odjel Manning s matkou do jejího rodného Walesu. V novém prostředí ale introvert drobného vzrůstu (necelých 160 centimetrů a necelých 50 kilogramů) příliš nezapadl. - Po návratu do USA v roce 2005 se živil jako programátor. Na podzim roku 2007 vstoupil do armády a sloužil jako analytik u druhé brigády 10. horské divize na základně USA u iráckého Bagdádu. - Již během výcviku se prý u Manninga začaly projevovat psychické problémy, analytiků však byl v armádě nedostatek. Jeho právníci se jej podle agentury DPA snažili při procesu vykreslit také jako osamělého homosexuála, který ve své jednotce neměl žádné přátele. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.