Expert
Chová v sobě tasemnici: Někteří paraziti neublíží
23.06.2015 18:15 Rozhovor
Julius Lukeš zkoumá parazity v laboratoři i ve svých střevech. Jako jediný Čech se zúčastnil expedice Tara Oceans, která čtyři roky mapovala podmořský život. Oceány skrývají miliony dosud neznámých mikrotvorů majících zásadní vliv na život na Zemi.
Leckdo už o vás ví, že si v útrobách chováte pěkně dlouhého parazita. Jak se vám žije s indiánským jménem Ten, který snědl tasemnici?
Moje okolí tento fakt dávno vstřebalo, a tudíž to již ignoruje. Každopádně nejsem sám, víc vědců se nechalo záměrně nakazit různými parazity, aby je mohli zkoumat. Moje motivace je čistě vědecká, ta osvětová přišla až po zájmu medií. Chci zkusit přesvědčit lidi, že za určitých okolností mít tasemnici není vůbec nic dramatického, vlastně se nic neděje.
Sám jste se nechal i píchnout mouchou tse-tse, aby měla čas "zapózovat" kolegovi před objektivem. To už ale bylo riskantní, mohla vás infikovat spavou nemocí, ne?
V té oblasti byl jen nízký výskyt trypanosom, byla jen asi čtyřprocentní "šance", že bude nakažená, jinak bych do toho rizika nešel. Dobře to dopadlo.
Vaše žena musí být k vašim experimentům velmi tolerantní.
Řekl bych, že nadprůměrně. Ale sama vystudovala přírodovědu, i když se tomu už nevěnuje a učí angličtinu. V komunitě je známá tím, že na jedné expedici v Africe chytla střečky. Chtěla se jich zbavit, ale zoologové ji ukecávali, aby si je nechala kvůli jejich zkoumání, což vydržela týden! Ale když se červíci začali v ranách hýbat, nevydržela to a vyřízla si je. K velkému zklamání kolegů vědců.
Čím se tedy nechají nakazit vaši kolegové ze světa?
Nedávno jsem na to téma psal článek, sbíral různé případy, i historické. Jeden vědec například převážel v těle parazity z Asie do Ameriky, aby s nimi mohl dělat pokusy, jinak by mu to nepovolili. Němečtí vědci zase dělali před první světovou válkou pokusy v tehdy ještě německé Africe - Tanganice - dnešní Tanzanii. Infikovali smrtelnou nemocí pár desítek domorodců i sebe. A kuriózní je, když se rozhořel konflikt a začali na ně útočit Britové, tak němečtí vědci hnali těch sto infikovaných lidí před sebou, byli dva roky na ústupu, nachodili tisíce kilometrů, aby mohli pokus dokončit. A pokus jim tehdy vyšel - nikdo neumřel, protože jak dnes víme, nakazili domorodce pro lidi neškodnou trypanosomou. Pověstná německá důslednost dotažená do absurdna. A Američané zase v 50. letech krátili tresty vězňům, kteří se nechali dobrovolně infikovat parazity, aby na nich vědci mohli pozorovat účinky. Amerika na to chce trošku zapomenout, stydí se za to, ale určitě v tom není sama - raději nevědět, co se dělo v Rusku. Američané o tom alespoň publikovali články, ruské pokusy jsou ukryté v archivech KGB.
Nač tedy chcete přijít vy během pokusu se svým "domácím mazlíčkem"?
Můj pokus je jen součástí vědecké práce, v níž navrhujeme některé lidské střevní parazity překvalifikovat na takzvané komenzály, tedy tvory, kteří žijí s námi, ale ne na náš úkor.
CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 22. ČERVNA.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.