Psycholog Jasper Smits pracuje na léčbě úzkosti a deprese. Jeho metoda nic nestojí. A na rozdíl od antidepresiv, za něž Američané každoročně zaplatí deset milionů dolarů, nemá ani vedlejší účinky v podobě poruch spánku, zvracení, třesu a váhových výkyvů. Jeho metodou je pohyb. Napsal časopis Time. Není ale jasné, jestli je cvičení účinné v případě opravdu těžkých depresí.
Už v 70. a 80. letech se prováděly studie, které prokázaly, že ten, kdo cvičí, nepodléhá depresi. A chrání se před ní i pro budoucnost. Studie provedená před 11 lety na Dukeově univerzitě prokázala, že cvičení aerobiku mělo na pacienty s depresí stejné účinky jako antidepresivum Zoloft, za něž firma Pfizer až do roku 2006, kdy jí vypršela výrobní licence, ročně utržila tři miliardy dolarů.
Cvičení zlepšuje náladu
Minulé výzkumy monitorující vliv tělesného pohybu byly sice krátkodobé, ale všechny potvrdily, že cvičení zlepšuje náladu. Nejenže zmírňuje symptomy deprese, ale nedovoluje jim vrátit se.
Molekulární biologové a neurologové potvrdili, že cvičení vyvolává v mozku tytéž chemické pochody jako antidepresiva - reguluje klíčové látky důležité pro přenos vzruchů mezi neurony, serotonin a noradrenalin. Profesor neurologie Philip Holmes s kolegy dokázal, že cvičení už za několik týdnů může ovlivnit geny, které zvyšují hladinu neuropeptinu galaninu, který má vliv na regulaci noradrenalinu a hraje roli při reakci na stres
Nejsme stvořeni k sezení.
Díky cvičení mozek vykazuje menší stres na nový podnět. V laboratorních podmínkách jím bylo například vhození myší do studené vody nebo pověšení za ocas. S takovým typem stresu se člověk nesetká, ale v jeho případě mozek reagoval klidněji v nečekaných, i když potenciálně neškodných situacích, jako je zapomenutí schůzky nebo problém s parkováním.
ČTĚTE TAKÉ: Deprese zabíjí stejně jako kouření, i v Česku
"Zdá se, že pro člověka je cvičení normálnější a přirozenější než vysedávání," řekl Holmes. Člověk není stvořen k celodennímu sezení v těsných místnostech a jeho mozek není uzpůsoben k životu bez fyzické aktivity.
V dalších výzkumech se prokázala souvislost cvičení se zvýšenou produkcí mozkového neurotrofického faktoru (BDNF), což je látka, která podporuje růst a stálost mozkových buněk.
Tři intenzivní půlhodinky týdně
Smits, který přednáší na Jižní metodistické univerzitě v Dallasu, poukazuje na to, že depresivní pacienti pocítí vliv cvičení už po půlhodině, takže deprese pak přestává být překážkou aktivitě a stane se důvodem k dalšímu cvičení. Účinky jsou tu rychlejší a prokazatelnější než například u pacientů, kteří se pohybem snaží snížit váhu. Psycholog doporučuje mírnou půlhodinovou zátěž pětkrát týdně nebo intenzivní půlhodinové cvičení třikrát týdně.
