Česko mění zákon o azylu. Právníci protestují
11.04.2007 19:40 Původní zpráva
Kvůli plánovanému vstupu do prostoru volného pohybu osob Česko musí podle ministerstva vnitra upravit deset zákonů. Ve středu schválila vláda návrh zákona ministra Ivana Langera, který má novelizovat například právní rámec pobytu cizinců a také zákon o azylu. Podle ochránců lidských práv je ale prosazovaná novela diskriminační a příliš tvrdá vůči lidem, kteří v Česku požádají o mezinárodní právní ochranu. Zákon chce vláda předložit sněmovně ke schválení ještě tento měsíc.
"Myšlenkou schengenského projektu je přísná a důsledná kontrola na vnější hranici, a naopak volný pohyb uvnitř," řekl Petr Vorlíček z tiskového oddělení ministerstva vnitra. Vstupem do schengenského prostoru se zruší kontroly na vnitřních hranicích mezi starými a novými členskými státy EU a mezi novými členskými státy navzájem. Na našich pozemních hranicích se tak má stát letos na silvestra, na mezinárodních letištích do konce března. Pokud Slovensko vstoupí do schengenského prostoru ve stejný den také, přísněji kontrolovanou takzvanou vnější hranici bude Česko udržovat pouze na mezinárodních letištích, pokud ne, půjde o celou východní hranici ČR.
Novela azylového zákona podle ministerstva vnitra například zpřísňuje zacházení s cizinci, kteří projeví zájem o mezinárodní ochranu v tranzitním prostoru mezinárodního letiště. Upravuje i pravidla pro umisťování cizinců v azylových zařízeních a pro situace, kdy je jim odepřen vstup na území schengenských států. Významnou změnou je zavedení podmínky prokázání znalosti českého jazyka jako nezbytné náležitosti k vydání povolení k trvalému pobytu na území České republiky.
Ministerstvo vnitra přísné kontroly udůvodňuje potřebou sloučit českou legislativu s evropskou, jenže Evropská směrnice tak náročná kritéria vůbec neobsahuje, a to se nezamlouvá ochráncům lidských práv. "Jsme znepokojeni souborem návrhů zpřísnění azylového řízení. Navrhovaná opatření směřujících k celkovému zpřísnění azylového řízení o žadostech podaných na mezinárodním letišti vnímáme jako nepřiměřeně tvrdá a neadekvátní, navíc i diskriminační v porovnání s tím, jaké záruky jsou žadatelům poskytovány jinde," říká mluvčí Marta Miklušáková, z Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Ještě delší pobyty v přijímacích zařízeních se ochráncům lidských práv nezamlouvají
Cizinec, který se po příletu na letiště v Ruzyni obrátí na cizineckou policii, je automaticky umístěn do přijímacího střediska do té doby, než se rozhodne, zda je jeho žádost oprávněná. Doposud muselo ministerstvo vnitra rozhodnout do pěti dnů. Podle navrhované úpravy bude mít odbor azylové a imigrační politiky na posouzení čtyři týdny. "Ti lidé jsou drženi v zařízení v podstatě s vězeňským režimem. Jsou zbaveni svobod, aniž by se mohli obrátit na soud, aby přezkoumal, zda jejich zadržení je oprávněné. To je z právního hlediska podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod velmi vážný zásah," popisuje stěžejní problém novely Jaroslav Větrovský, právník z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Tato nevládní organizace s týmem právníků, sociláních pracovníků a dobrovolníků se problematikou žadatelů o azyl na ruzyňském letišti zabývá několik let. Upozorňují na fakt, že pobyt v přijímacím středisku letiště již nyní leckdy mnohonásobně překračuje zákonem stanovenou lhůtu a cizinci žadající o mezinárodní právní ochranu zde tráví mnohem více času, než je v evropských zemích zvykem.
Nekonečné čekání na rozsudek
"Lidé tu čekají měsíce i s celými rodinami, žijí tu pod umělým světlem téměř dvacet čtyři hodin denně. Prostor je špatně větratelný. Na vycházky chodí do prostoru pět krát pět metrů obehnaného dva a půl metru vysokým plexisklem, se stropem z lamel, kam vzduch a hluk z letiště proudí zvláštními průduchy," popsal život v přijímacím středisku v Ruzyni se zvýšenými bezečnostními podmínkami Větrovský. "Už čtyři měsíce je v Ruzyni zadržována pětadvacetiletá žena z Guinejské republiky a není účinná právní cesta, která by s tím něco udělala," postěžoval si Větrovský s tím, že ve věci dlohodobého zbavení osobních svobod se organizace opakovaně odvolala.
Evropská úmluva podle Větrovského naopak nařizuje, aby soud o člověku, který je zbaven svobod, rozhodl co nejdříve. Například ve Francii, která čelí na letištích velkému náporu cizinců, kteří chtějí požádat o mezinárodní ochranu, se snaží soud rozhodnout do tří dnů. Pokud doba pobytu cizince na letišti přesáhne dvacet dnů, musí být umístěn do středisek s menším omezením lidských svobod. V Česku žádná podobná lhůta neexistuje.
Novela však přináší také jedno pozitivum. Navrhuje totiž, aby v zařízeních s přísným režimem nebyly drženy rodiny s dětmi a zdravotně nezpůsobilí, jak to dovolovala současná právní úprava.
Nad rámec evropských standardů
Ochránci lidských práv se chystají nejvíce vystupovat proti ustanovením, která umožňují, aby byli žadatelé zbaveni osobní svobody po celou dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany. "Návrh novely umožňuje zajištění nad rámec mezinárodně uznávaných standardů," potvrdila právnička UNHCR Marcela Skalková s tím, že v připomínkovém řízení, ke kterému byl UNHCR přizván, se zatím nepodařilo jeho námitky uspokojivě uplatnit a nyní budou celou věc řešit s úřadem Veřejného ochránce práv.
"Obrátil se na nás úřad ombudsmana, abychom mu vypracovali stanovisko k návrhu novely. Budeme se snažit naše stanovisko hájit v parlamentu," říká Skalková s tím, že hrají o čas, neboť se ministerstvo vnitra podle ní bude snažit podobně jako u předchozích novel vyvinout tlak na sněmovnu, že celá věc spěchá a je jednoduchou a bezproblémovou záležitostí. "Ale čas na řádné přezkoumání tady je, až do 1. prosince 2007," dodala Skalková.
Ministerstvo vnitra: Bez novel to nepůjde
Vnitro se také chystá spustit nový Schengenský informační systém (SIS), který je jednou ze zásadních podmínek pro vstup nových zemí do prostoru volného pohybu osob. Chce tak učinit ještě před odstraněním kontrol na vnitřních hranicích. SIS je speciální informační systém, který obsahuje údaje policejního charakteru, jako databázi hledaných a pohřešovaných osob, dále lidí, kterým má být odepřen vstup na území členských států, údaje o přestupcích, hledaných autech a podobně. Bez sjednocení české legislativy s Evropskou směrnicí však Česko nemůže SIS spustit.
"Chceme dodržet datum provizorního spuštění systému 1. září 2007," potvrdil ve středu po zasedání vlády premér Mirek Topolánek. Vláda chce postoupit zákon Poslanecké sněmovně ještě v dubnu. "Vzhledem k napjatému časovému harmonogramu a zejména s ohledem na fakt, že se jedná o ryze schengenskou novelu implementující evropské právo, bude vláda žádat Poslaneckou sněmovnu o schválení zákona ve zkráceném řízení," uvádí se ve stanovisku ministerstva vnitra.
Foto: Petra Mášová, Robert Zlatohlávek
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.