Náhrada církvím
Církevní restituce jdou k ledu. Poslanci opět odložili hlasování
18.09.2012 15:14 Aktualizováno 18.09. 17:11
Sněmovna podle očekávání opět odložila na příští schůzi schvalování církevních restitucí, odmítnutých levicovým Senátem. K prosazení chybí ODS a TOP 09 hlasy poslanců LIDEM kolem vicepremiérky Karolíny Peake. Svou podporu podmínili přijetím daňové novely o zamýšleném zvýšení DPH, proti čemuž se bouří část občanských demokratů. Sněmovna kvůli tomu odložila schvalování restitucí už na minulé schůzi.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v úterý vládu znovu vyzval k tomu, aby zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi z projednávání stáhla a předložila jeho "spravedlivější" verzi. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik uvedl, že pod petici proti církevním restitucím, která byla po komunistické demonstraci jejích signatářů na Klárově předána Sněmovně, se podepsalo 36 000 lidí.
Zákon vychází z dohody státu a církví a počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této sumě by se připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.
Kritici návrhu vytýkají, že náhrady jsou prý nadhodnocené až o 54 miliard korun, neboť cena zemědělské půdy je podle ČSSD nadhodnocena čtyřnásobně, cena lesů až desetinásobně. Opozice zpochybňuje také rozsah vydávaného majetku. Vadí jí i to, že majetek má dostat sedm církví, které před rokem 1990 v Česku neexistovaly.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.