Zjištění
České dálnice měly být až o pětinu levnější, odhalil NKÚ
05.08.2013 07:40 Aktualizováno 05.08. 13:48
České dálnice by podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) mohly být až o pětinu levnější. Průměrné náklady na pořízení jednoho kilometru dálnice byly 416 milionů korun, u rychlostní komunikace 378 milionů korun za kilometr. Vyplývá to z informací úřadu, který se zaměřil na problémy ovlivňující náklady a přípravu výstavby dálnic a rychlostních komunikací od roku 2008 do září 2012. Podle ministerstva dopravy silnice prodražují požadavky obcí na sjezdy, tunely a další stavby, které s původní trasou nesouvisí.
NKÚ vychází v odhadu mimo jiné ze srovnání stavebních nákladů v ČR a v Německu. Zatímco v tuzemsku jsou stavební náklady na kilometr dálnice 355 milionů korun, v Německu to je 260 milionů korun, tedy o 27 procent méně, uvedl NKÚ.
Ceny, za které se v Česku dálnice staví, se podle Ředitelství silnic a dálnic podařilo loni kvůli rostoucí konkurenci mezi stavebními firmami snížit. V případě dálnice D3 v Jihočeském kraji je cena dálnice za kilometr v úseku Borek - Úsilné 190 milionů korun, u druhé stavby na D3 mezi Veselí nad Lužnicí a Bošilcem 116 milionů korun za kilometr. Podobným způsobem se snížily ceny za opravy silnic včetně modernizace dálnice D1, uvedlo ŘSD.
Řada dodatečných nákladů vzniká podle ministerstva dopravy v rámci územního a stavebního řízení. "Kterákoliv obec, účastník nebo organizace může klást různé požadavky na komunikaci, ať už ve smyslu toho, kudy má přesně vést, nebo jestli tam má být tunel. Samozřejmě všechny tyto věci vedou k zásadnímu zdražení staveb," řekl náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl. Bez přizpůsobení se těmto požadavkům nebylo možné získat konečný souhlas se stavbou původně plánované silnice, dodal.
Problém se ministerstvo pokusilo vyřešit prostřednictvím novely zákona o urychlení výstavby infrastruktury, který začal platit začátkem letošního roku. Ta umožňuje ministerstvu náklady na stavby nadjezdů, mimoúrovňových křížení a dalších dílčích staveb, které s původní komunikací nesouvisejí, přesunout na obce, případně další účastníky řízení, kteří je požadují. Úřad podle Hampla navíc nově hlídá efektivitu každé stavby. Řada věcí, které NKÚ dopravnímu resortu vytkl, tak už je nyní systémově vyřešeno, dodal Hampl s tím, že pozitivně se změny projeví až u nových staveb.
Dostavěno až za 32 let
Síť dálnic a rychlostních silnic měla být podle koncepce ministerstva z devadesátých let už dostavěna. Pokud vše půjde tak jako dosud, bude ale dokončena až za 32 let a bude to stát 520 miliard korun, což je o 64 procent víc, než se počítalo v roce 1999. Je to mimo jiné způsobeno nedostatky v koncepční a řídící činnosti ministerstva dopravy, uvedli kontroloři.
Výstavba dálnic a rychlostních komunikací se podle NKÚ neúměrně prodlužuje. Od schválení investičního záměru do dokončení stavby uplyne nejčastěji 12 let.
Náklady rostou i v době samotné výstavby komunikací. Kontroloři zjistili, že u 13 staveb došlo k 920 změnám, kvůli nimž stavební náklady stouply o téměř dvě miliardy korun. Nepředvídatelné vícepráce se přitom na této sumě podílely jen z menší části.
Ve stavebních a územních řízeních jsou také procesní vady, kvůli nimž je mohou jejich účastníci často a opakovaně napadat. "To vede k dalším průtahům. A důležitou roli hrají v neposlední řadě i majetkoprávní vypořádání pozemků a nemovitostí potřebných k výstavbě, která běžně trvají dva až tři roky, v extrémních případech i deset let," upozornil NKÚ.
Vícepráce byly v minulosti zneužívány, připustil Hampl. Úřad proto nařídil podřízeným investorským organizacím povinnost dokládat oprávněnost každého takovéhoto zásahu. Nově k tomu připadla povinnost informovat ministerstvo o postizích pracovníků, kteří prodražení stavby zavinili. U víceprací překračujících konkrétní částku, v případě stavebních objektů jde o 50 milionů korun, si musí investor toto navýšení nechat posvětit od ministerstva, dodal náměstek.
Česko nemá podle NKÚ od roku 2007 žádný závazně schválený střednědobý ani dlouhodobý koncepční materiál, který by vymezil priority a naléhavost dokončení jednotlivých staveb v závislosti na finančních zdrojích. "Současný systém financování vedl k tomu, že ŘSD zahajovalo přípravu i samotnou výstavbu projektů, aniž by na jejich dokončení mělo zajištěné peníze," uvedl NKÚ.
NKÚ analyzoval 74 staveb za 215 miliard korun, zkontroloval 29 akcí za 83 miliard korun. Prověřil práci ministerstva dopravy, Státního fondu dopravní infrastruktury a Ředitelství silnic a dálnic.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.