Trestní řízení
Soud ve Švýcarsku zamítl odvolání Česka v případu MUS
07.03.2012 13:44 Aktualizováno 07.03. 16:25
Švýcarský soud zamítl odvolání, kterým se Česká republika chtěla připojit k trestnímu řízení proti bývalým manažerům privatizované Mostecké uhelné společnosti (MUS). Informoval o tom server Aktuálně.cz. Stát se tím chtěl ucházet o miliardy korun, které jsou nyní blokovány ve Švýcarsku. Česko však i po zamítnutí odvolání zůstává v pozici poškozeného a zúčastní se dalšího řízení, v dubnu navíc podá civilní žalobu, řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Česko tím údajně utrpělo škodu ve výši tří miliard korun. "Odvolání proti rozsudku Federálního trestního soudu Švýcarska o prominutí lhůty pro připojení se České republiky do trestního řízení bylo 1. března zamítnuto," potvrdil Aktuálně.cz Robert Hurt z tiskového oddělení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Mluvčí ministerstva financí (MF) Jakob sdělil, že úřad zamítavé stanovisko očekával. Podle něj soud odvolání zamítl i přesto, že švýcarská prokuratura připojení doporučila. "To nic nemění na naší pozici poškozeného. Budeme se dále jako poškození účastnit řízení, včetně vyžadování přístupu do spisu. Nikdo nás nemůže zbavit pozice poškozeného, byť budeme mít omezenější procesní pravomoci," uvedl mluvčí.
Dodal, že stát v dubnu podá civilní žalobu. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už dříve řekl, že česká strana má pro případ zamítnutí připraveny další kroky. Kvůli přípravě civilní žaloby si již ministerstvo najalo ve Švýcarsku právníky. "Podle našich informací, i kdyby soud naší žádosti o připojení vyhověl, odkázal by nás tak jako tak na civilní žalobu podanou u jiného soudu," podotkl Jakob.
Vicepremiérka a místopředsedkyně VV Karolína Peake dnes před novináři na zprávu o zamítnutí odvolání reagovala slovy, že ČR svou vlastní liknavostí přišla o ten nejjednodušší způsob, jak se ke trestnímu řízení ve Švýcarsku připojit, a to je podle ní velká škoda. "Nemáme cestu úplně uzavřenou k vymáhání škody, je to už ale cesta daleko složitější a dražší," uvedla.
Podle ní mezi další možnosti patří právě civilní žaloba, tedy buď se snažit její pomocí o připojení do řízení znovu, nebo je možné podat paralelní civilní žalobu ve Švýcarsku o náhradu škody. "V obou těchto případech už je ale důkazní břemeno na ČR, která bude muset vyčíslovat vymáhanou škodu," upozornila Peake a dodala, že MF přitom dříve svůj pomalý přístup zdůvodňovalo právě tím, že si není jisté, zda nějaká škoda nastala.
Jakob však tvrzení vicepremiérky odmítl. "Česká republika by škodu musela vyčíslovat v každém případě a také podávat civilní žalobu," řekl mluvčí.
Podle Peake bude nyní další postup dražší přinejmenším o právní zastoupení a vypracování žaloby. Vicepremiérka se na vývoj kauzy a další postup chce na příštím jednání vlády zeptat ministra financí Kalouska.
Švýcarská prokuratura koncem října informovala o tom, že viní sedm lidí, většinou Čechů, z finančních machinací v souvislosti s nejmenovanou významnou energetickou společností.
Vyšetřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Zdroje deníku Aktuálně.cz, které měly možnost se s obžalobou seznámit, uvádějí, že Česku tím vznikla škoda zhruba tři miliardy korun. Švýcarští vyšetřovatelé jsou prý také přesvědčeni o tom, že přes 75 milionů z 12 miliard korun vyvedených z Mostecké uhelné společnosti, získaly společnosti napojené na uprchlého podnikatele Tomáše Pitra.
Kvůli průtahům v kauze se loni na podzim ministerstva spravedlnosti a financí navzájem obviňovala z chybných postupů. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) později podal kárné žaloby na pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu a na jeho kolegy Libora Grygárka, Marcelu Kratochvílovou a Ladislava Letka. Nejvyšší správní soud o tom, zda žalobci pochybili, rozhodne do poloviny letošního roku, uvedlo Aktuálně.cz.
Výběr informací kolem privatizace společnosti Mostecká uhelná: |
- Mostecká uhelná společnost (MUS), předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních důlních podniků Komořany, Ležáky a Hlubina. Většinový podíl byl privatizován v rámci druhé vlny kuponové privatizace. - V letech 1997 a 1998 akcie postupně skupovala švýcarská společnost Investenergy S.A., která v ČR zastupovala skupinu Appian Group. V květnu 1999 získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července téhož roku jí vláda za 650 milionů korun prodala i zbylý státní podíl ve výši 46,29 procenta akcí. Jako nový vlastník se deklaroval Appian Group Inc. - V roce 2003 koupil majetek Appian Group investiční fond Appian Central European Development Fund, spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. Na valné hromadě 17. června 2003 rozhodli vlastníci MUS o zrušení společnosti bez likvidace. Nástupcem MUS se stala společnost Ležáky, a. s., stoprocentně kontrolovaná švýcarskou Appian Energy AG. - V březnu 2005 dokončila převzetí energetických podniků fondu Appian (včetně MUS) společnost Severočeská uhelná (SU). SU vlastnila čtveřice manažerů a členů statutárních orgánů Appian Group a MUS - Antonín Koláček (40 procent), Luboš Měkota (40 procent), Vasil Bobela (deset procent) a Petr Pudil (deset procent). Následně v roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. - V květnu 2005 Appian Group ve vlastnictví SU změnila název na Czech Coal, a. s. V červenci 2005 se Severočeská uhelná přejmenovala na Mosteckou uhelnou, a.s. a tento název si firma podržela do prosince 2008, kdy se změnila na dnešní Czech Coal Services, a. s. - V roce 2006 Czech Coal N.V. prodala 40 procent akcií MUS kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited, za kterou stál podnikatel Pavel Tykač. Ta později získala ještě dalších devět procent. Koláček a Měkota pak v březnu 2008 prodali své podíly dosavadním partnerům. Bobela a Pudil za ně podle informací MfD zaplatili 11,5 miliardy korun. - Privatizací MUS se na podnět tehdejšího předsedy Fondu národního majetku (FNM) Romana Češky zabývala policie. Šetřila podezření, že MUS byla ovládnuta pomocí peněz, které měla povinně odkládat na rekultivace. Několik miliard z nich odešlo do zahraničí. Právě to mají být peněžní toky, na které později narazili švýcarští vyšetřovatelé. Česká policie ovládnutí dolů vyšetřovala téměř deset let, v létě 2008 případ odložila. - V březnu 2009 švýcarská prokuratura uzavřela vyšetřování privatizace MUS. Vyšetřováno bylo šest Čechů a jeden Belgičan. Mezi hlavními aktéry podezřelých operací byli údajně tehdejší ředitel dolů Koláček, českošvýcarský podnikatel Jiří Diviš a bývalý vysoký manažer MMF a pozdější šéf Appian Group Jacques de Groote. Prokuratura nařídila švýcarským bankám zablokovat peníze, které by mohly pocházet z trestné činnosti (zhruba 13 miliard korun). Švýcaři rovněž upozornili ČR na podezření, že Appian údajně na privatizaci plzeňské Škody v roce 2003 použil nezákonně miliardu korun z MUS. - V červenci 2009 Česká televize uvedla, že policie opět vyšetřuje prodej MUS. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká kauzu nařídila otevřít na základě výsledků vyšetřování Švýcarů. Loni v září policie a státní zástupci v souvislosti s MUS vyslechli expremiéra Miloše Zemana a členy jeho vlády; výslechů se účastnili zástupci švýcarské prokuratury. V současnosti protikorupční policie prošetřuje postup státu při vyšetřování privatizace MUS. - Loni v prosinci napsal týdeník Euro, že Pavel Tykač podepsal smlouvu o nákupu druhé poloviny Czech Coal; dle listu ji koupil od Pudila a Bobely za více než deset miliard korun. - Letos v lednu napsala MfD, že několik lidí, kteří mají blízko k ČSSD a bývalému ministru vnitra a předsedovi strany Stanislavu Grossovi, zřejmě získalo před jedenácti lety v souvislosti s privatizací MUS mnohamilionové provize. - Postup při vyšetřování kauzy MUS také vedl začátkem roku ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) k podání kárných žalob na pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampulu (který se v únoru vrátil do funkce, když soud zrušil jeho předchozí odvolání) a další tři žalobce. Ministr po nějakou dobu zvažoval, že je dočasně zprostí i výkonu funkce státního zástupce, později však od tohoto záměru upustil. Ministr Pospíšil snahu o odvolání Rampuly nevzdal a jeho postup v kauze MUS má být jedním z nových důvodů k tomuto kroku. - V polovině ledna řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), že český stát má připravenu civilní žalobu, kterou chce použít k získání peněz blokovaných ve Švýcarsku. S jejím podáním se ale čekalo na výsledek odvolání, kterým se ČR chtěla připojit k trestnímu řízení proti bývalým manažerům MUS. Začátkem března švýcarský soud české dovolání zamítl. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.