Exprezident
Klaus vystoupí s odpůrcem Benešových dekretů
16.11.2016 19:30 Původní zpráva
Poté, co Miloš Zeman v září přijal na Pražském hradě rakouského prezidentského kandidáta Norberta Hofera, podpoří nepřímo tamní populisty i Zemanův předchůdce Václav Klaus. Bývalý český prezident bude hlavní hvězdou sympozia pořádaného Svobodnými tento týden ve Vídni.
Václav Klaus vystoupí 18. listopadu na sympoziu "O masové migraci do Evropy" společně s Norbertem Hoferem a předsedou Svobodných (FPÖ) Heinzem-Christianem Strachem. Podle rakouských médií byla volba Václava Klause jako hlavní hvězdy jasná. Klaus se dlouhodobě profiluje jako odpůrce neřízené migrace a notuje si v tom i s rakouskými Svobodnými, považovanými za ultranacionalisty. "Z Klausova pohledu je zvláště nebezpečné umělé mísení různých národů, kultur a náboženství," napsal rakouský deník Der Standard.
Jiný pohled na wehrmacht
Vystoupení Václava Klause na předvolební akci Svobodných však má ještě jiný rozměr. Znovu se totiž ukazuje, že pro některé bývalé i současné politiky v Česku je shoda v otázce migrace důležitější než rozpory v jiných tématech, zejména v otázce Benešových dekretů. FPÖ patří v Rakousku k vůbec nejradikálnějším zastáncům revize poválečného odsunu Němců z Československa a žádá, aby byly dekrety zrušeny.
"Jít za tím by byl akt politické hygieny a ukázka morálky a pevného postoje," prohlásil v souvislosti s požadavkem na zrušení dekretů už dříve Strache. Jeho rodina pochází z Liberce, Stracheho dědeček byl členem Waffen SS. Po válce byli příbuzní současného předsedy FPÖ z Československa odsunuti.
Svobodní dlouhodobě žádají nejen zrušení Benešových dekretů, ale také "odkriminalizování" všech Němců a Rakušanů, kteří za války bojovali v nacistické armádě. Václav Klaus je naopak dlouhodobě odpůrcem jakékoli debaty o revizi odsunu. Bývalého premiéra Jiřího Paroubka kritizoval i za to, že se omluvil za poválečné perzekuce vůči německým antifašistům.
Norbert Hofer se 4. prosince utká o křeslo rakouského prezidenta s kandidátem Zelených Alexandrem van der Bellenem. Ten sice Hofera letos v květnu ve druhém kole voleb těsným výsledkem porazil, soud však na žádost Svobodných volby zrušil. Důvodem bylo porušení zákona při sčítání některých korespondenčních hlasů. Původně se měli znovu utkat už v říjnu, volbám pro změnu zabránily problémy s kvalitou obálek pro korespondenční hlasy.
V Trumpových stopách?
Volby v Rakousku se těší velké mezinárodní pozornosti, a to hned z několika důvodů. Poté, co byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump, může být Hofer dalším "neotřelým vítězem", těžícím z hlasů voličů žádajících radikální změnu politiky. Právě Klaus už Hoferovi vyjádřil nepřímo podporu: "Po revolučním efektu brexitu a po neméně revolučním vítězství Donalda Trumpa očekáváme řetězovou reakci v evropských zemích."
Pokud Hofer zvítězí, stane se vůbec prvním rakouským prezidentem za nacionalistické Svobodné. Dlouhodobě se zasazuje o tvrdší postup vůči nelegálním migrantům a žádá reformu Evropské unie. V rámci své předvolební kampaně navštěvuje i některé zahraniční politiky, se kterými má podobný názor. Zeman Hofera přijal v září, minulý týden se rakouský kandidát setkal se srbským prezidentem Tomislavem Nikolićem.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.