Nová posouzení
Soud nařídil otevřít kauzu lupiče, amnestie nebyla namístě
04.09.2013 11:32
Nejvyšší soud nařídil znovu otevřít kauzu údajného lupiče Martina Bajgera. Jeho stíhání původně zastavila novoroční amnestie tehdejšího prezidenta Václava Klause. Nejvyšší soud tak vyhověl čtvrtému dovolání Nejvyššího státního zastupitelství v amnestijní agendě. Mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig pouze doplnil, že se případ vrátí ke Krajskému soudu v Plzni.
Bajger čelil obžalobě za to, že zbil souseda a sebral mu video a zlatý prsten. Poté se skrýval v Irsku.
Nejvyšší státní zastupitelství podalo kvůli trestním stíháním zastaveným po amnestii již 16 dovolání. Ve čtyřech případech Nejvyšší soud dovoláním vyhověl. Na verdikt tak ještě čeká 12 podnětů, z nichž některé soud sloučil ke společnému projednání. Jiné ještě vůbec neobdržel - dovolání se totiž podávají vždy k soudu, který případ řešil, a ten je spolu se spisem "posílá dál". Vyplývá to z údajů, které poskytli mluvčí Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství.
Díky podaným dovoláním stále visí otazník například nad částečnou amnestií pro aktéry kauzy takzvané konkurzní mafie Jiřího Berku, Daniela Thonata a Lubora Kindla. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman zpochybnil také amnestování Miroslava Hálka, bývalého šéfa vytunelovaného fondu Trend, nebo Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, která připravila 36 tisíc lidí o půl miliardy korun. Amnestii chce Zeman zrušit rovněž v případě manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. Všichni se podle obžaloby podíleli na miliardovém podvodu při stavbě rodinných domů.
V minulých týdnech Nejvyšší soud zrušil zastavení trestních stíhání údajného podvodníka Martina Gutha, údajného překupníka aut Milana Šenfelda a Martina Čihuly, jenž čelil podezření z daňových úniků. Všichni se po určitou dobu skrývali v zahraničí, což soudy nezohlednily při aplikaci amnestie. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dobu na útěku je třeba odečíst od osmileté lhůty, po které se podle druhého článku amnestie zastavují trestní stíhání se sazbou méně než deset let vězení.
Právě chybné započítávání let na útěku je hlavním argumentem většiny podaných dovolání. V některých kauzách však Zeman uplatňuje také jiné argumenty. Například v kauze H-Systemu poukazuje na to, že prezident Václav Klaus sotva měl v úmyslu zastavit stíhání "v takových extrémních případech sofistikované trestné činnosti".
"Z tohoto hlediska především nelze opomíjet celospolečenský zájem na zachování možnosti poškozených dosáhnout právní i faktické vymožitelnosti uplatněných nároků na náhradu škody," uvedlo Nejvyšší státní zastupitelství v dovolání. Amnestie totiž v případě H-Systemu anulovala pravomocný výrok o povinnosti obviněných k náhradě škody.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.