Monitoring drog
Mladí Češi vévodí žebříčku uživatelů konopí. Lídrem i "náš" pervitin

Mladí Češi se nadále drží na předních pozicích statistiky uživatelů konopných drog. Marihuanu nebo hašiš užila v posledním roce téměř pětina lidí ve věku 15 až 34 let. Ve skupině od 15 do 16 let má v Česku aspoň jednu zkušenost s konopím dokonce 37 procent lidí, tedy nejvíce z celé Evropy.

Vyplývá to ze zveřejněné zprávy Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA).

Česko zůstává dál hlavním zdrojem pervitinu v Evropě, i když trendem poslední doby je výroba drogy v příhraničních oblastech zemí, se kterými sousedí.

Evropská drogová zpráva se zabývá situací v osmadvaceti členských zemích Evropské unie, v Turecku a Norsku a statistická data, která se v ní uvádějí, pochází většinou z roku 2016, případně z posledního roku, pro který jsou data k dispozici.

Mladí Češi ve věku 15 až 34 let se v evropské statistice užívání konopí umístili na třetím místě. V posledních dvanácti měsících jich alespoň jednou konopnou drogu užilo 19,4 procenta. Překonali je pouze mladí Italové (20,7 procenta) a Francouzi (21,5 procenta). Na Slovensku v kategorii 15 až 34 let konopí v posledním roce od získání dat zneužilo podle statistiky 9,3 procenta lidí.

Zatímco mladí Češi jsou v celoevropské statistice užívání konopí už několik let na předních příčkách a v kategorii 15 až 16 let jsou s 37 procenty i letos na špici, v kategorii od 15 do 64 let užilo aspoň jednou v životě marihuanu či hašiš 26,6 procenta lidí, a Česko tak skončilo až na devátém místě z třiceti sledovaných zemí. Předstihly ho pouze státy západní a jižní Evropy. Celkem na sledovaném území (EU, Norsko, Turecko) konopné drogy aspoň jednou zneužila více než čtvrtina populace.

Na předních místech statistiky se v aktuální zprávě Česko umístilo i v případě užívání MDMA, který se nejčastěji prodává v podobě tablet pod názvem extáze. Procento lidí ze skupiny od 15 do 64 let, kteří aspoň jednou extázi užili, je v Česku po Nizozemsku, Irsku a Británii čtvrté nejvyšší v Evropě.

Zvláštní pozornost zpráva věnuje také problematice pervitinu v Česku, které nadále zůstává jeho největším výrobcem v Evropě. Oproti minulým letům se ale začínají výrobny metamfetaminu, jak se pervitin nazývá odborně, objevovat také v příhraničních oblastech zemí sousedících s Českem. V Česku samotném vzniká pervitin nejčastěji zpracováním léčiv s pseudoefedrinem dovezených z Polska nebo přes Polsko. Podle zprávy EMCDDA bylo v Evropě v roce 2016 hlášeno 291 nelegálních varen pervitinu, z toho 261 v Česku. V Česku bylo také zachyceno největší množství této drogy při policejních zásazích.

Pervitin se přitom podle zprávy vyrábí především pro "domácí spotřebu", tradičně se totiž tato droga užívá hlavně v Česku a na Slovensku. Poslední data ale ukazují, že se rozšířila i na východ Německa, do Španělska, na sever Evropy a na Kypr. Češi a Slováci ovšem dál tvoří 90 procent všech klientů, kteří žádají o specializovanou léčbu závislosti na metamfetaminu.

Česko se evropské statistice vymyká také v případě halucinogenních drog. Celkově se LSD a halucinogenní houby v Evropě užívají poměrně málo a míra jejich užívání je řadu let stabilní. V roce 2016 požilo halucinogenní drogu ve většině evropských zemí méně než jedno procento mladých dospělých (15 až 34 let). V případě halucinogenních hub se vymykaly pouze tři země: Nizozemsko a Finsko s 1,9 procenta a Česko dokonce s 3,1 procenta. Nad průměrem EU je Česko (1,4 procenta) s Finskem (1,3 procenta) také v případě LSD.

Z jedenácti zemí s pravidelnými odhady vysoce rizikového užívání opioidů, ke kterým se řadí heroin, morfin či kodein, v letech 2006 až 2016 vykazuje Česko statisticky významný nárůst.

Ačkoli se převážná část heroinu dostupná v Evropě stále vyrábí v Afghánistánu, Pákistánu a Íránu, odhalení několika laboratoří, ve kterých se heroin vyráběl z morfinu, podle evropské zprávy naznačuje, že část této drogy určená na evropský trh se v posledních letech vyrábí i přímo v Evropě. Jedna z takových laboratoří byla odhalena i v Česku. V souvislosti s užíváním heroinu nicméně podle zprávy v Česku klesl počet akutních příjmů na pohotovostech.