Jubileum
Velká výročí mohou lidem pomoci připomenout minulost
30.10.2017 18:45
Oslavy velkých výročí, jaká Česko čekají příští rok, mohou rozproudit diskusi o tom, kam český stát směřuje a jaké jsou kořeny jeho demokracie. Vyplynulo to z pondělní konference odborníků a významných osobností, který pořádala Akademie věd ČR a ministerstvo zahraničí. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka by pondělní akce měla přispět k překonání propasti mezi akademiky a politiky a zamezit zjednodušování některých témat. Jsou to například stát a národ, demokracie, sociální rovnost nebo vztah k Evropě.
"Minulost se začíná vytrácet z naší kolektivní paměti," varovala v úvodu konference náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková. Změnit to mají výročí v roce 2018, která jsou podle organizátorů příležitostí diskutovat o velkých událostech posledních 100 let - o vzniku samostatného státu, mnichovské dohodě, únoru 1948, roku 1968 a rozdělení Československa. Na připomínání a oslavy let 1918, 1968 a 1993 schválila v květnu vláda více než 400 milionů korun.
Podle Matouškové se ve výzkumech veřejného mínění od roku 1946 ukazuje, že vznik Československa a období první republiky je vnímáno jako druhý nejvýznamnější vzestup českých zemí, hned po vládě Karla IV. V diskusi historiků a dalších odborníků se ale ukázalo, že tato doba není vnímána jednoznačně. Jak již dříve v rozhovoru uvedl pořadatel konference a místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran, odborníci se neshodli zejména na Masarykově pojetí národa, na charakteru tehdejší demokracie, ale také na postoji k menšinám a k církvím.
Debaty se zúčastnil také historik a politolog Jacques Rupnik, který milníky českých dějin zasazuje do kontextu, v jakém je viděla Evropa. Například rok 1968 zajímá Evropu ne kvůli snaze o reformu komunistického režimu, ale jako pokus zkombinovat myšlenky demokracie a socialismu.
Jak uvedl Baran, konferenci s názvem Česko na cestě - Vize a milníky předcházela diskusní setkání historiků a dalších osobností. Společně sepsali základní témata, která hýbala českou společností od roku 1918. "Společná setkání přinesla řadu stanovisek a ještě více otázek," řekl Baran. Podle něj se diskutéři nesnažili nabídnout jednoznačné odpovědi, ale přispět ke kultivaci veřejné debaty, podpořit "civilizační kompetence" a porozumět vazbám historických dějů.
Diskusních setkání se v první polovině roku 2017 účastnili například filozof Václav Bělohradský, historik Jan Křen, socioložka Tereza Stöckelová, kunsthistorička Milena Bartlová, politolog Pavel Barša, filozof Jan Zouhar či právník a bývalý český premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart. Na konferenci pak organizátoři přizvali další osobnosti, například odborníka na právo Jana Wintra, chartistu a bývalého vrchního pražského rabína Karla Sidona či odborníka na životní prostředí Bedřicha Moldana.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.