Pečlivá kontrola
Veterináři vrátili Polákům desítky tun zkaženého masa
28.07.2011 13:58 Aktualizováno 28.07. 17:55
Státní veterinární správa od konce května doposud zkontrolovala na základě nových předpisů 200 zásilek drůbežího masa. Na jejich základě vrátila zpět odesilateli celkem 46 tun masa. Ve všech případech šlo o maso z Polska. Od poloviny května v Česku platí nové vládní nařízení, které zpřísňuje dovozy živočišných produktů do země.
Na základě nového vládního nařízení musí dovozci potravin živočišného původu od poloviny května nejpozději 24 hodin před příchodem zboží do Česka o zásilce podrobně informovat dozorové orgány. Pokud tak neučiní, hrozí jim až milionová pokuta.
Správa zahájila 14 dní poté, co nový předpis nabyl účinnosti, cílenou kontrolu zaměřenou na dovozy drůbežího masa, které bývá označováno za potencionálně nejrizikovější živočišnou komoditu. Domácí drůbežáři přitom dlouhodobě upozorňují, že například jejich polští kolegové na rozdíl od nich nemusí chladit kuřecí maso vzduchem, ale vodou, což je levnější a znevýhodňuje tuzemské výrobce. Chlazení vodou s sebou navíc nese větší riziko výskytu salmonel.
"Během této kontroly se potvrdilo, že největší problém působí zásilky drůbežího masa z Polska," řekl novinářům Váňa. Ve dvou případech veterináři odhalili u celkem 43 tun polského separovaného drůbežího takzvané smyslové změny. "Dá se říci, že bylo zamraženo již maso zkažené," uvedl. V dalším případě bylo u tří tun masa z Polska zjištěna nevyhovující teplota a balení. V prvních dvou případech bylo s dovozci zahájeno správní řízení a hrozí jim udělení pokuty.
Ani v jednom případě nezjistili veterináři, že by dovozce příchod zásilky dopředu nenahlásil. Kontrola potrvá do konce srpna. Dovozci od zpřísnění legislativy nahlásili příchod celkem 900 zásilek drůbežího.
Dovozci musí kromě druhu, množství a původu výrobku krajské veterinární správě včas sdělit místo určení a fyzikální stav nebo způsob úpravy produktů. Informaci mohou úřadu předat v papírové podobě, nebo elektronicky.
Údaje podle šéfa správy Milana Maleny pomohou lépe zaměřit následnou kontrolu, lépe půjde také dosledovat zboží putující do obchodní sítě.
Kontrolou by mohly procházet i rostlinné potraviny
"V duchu problémů, které vznikly v uplynulých měsících by bylo dobře, aby existovalo další vládní nařízení, které se nebude týkat pouze a jen potravin živočišného původu, ale je třeba se věnovat také potravinám rostlinného původu," poznamenal Malena. Měl tím na mysli střevní epidemii šířenou bakterií enterohemoragická E. coli (EHEC), která si od poloviny letošního května vyžádala v Německu 50 obětí. Pravděpodobným původcem nákazy střevní bakterie EHEC v Evropě byla podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nejspíš semena pískavice dovážená z Egypta.
Ministerstvo zemědělství však zavedení obdobné ohlašovací povinnosti pro potraviny rostlinného původu nechystá, jsou prý i přes nedávnou aféru méně rizikové než produkty živočišného původu. "Podle tohoto hodnocení je obecně mnohem vyšší míra rizika v případě sektoru živočišné produkce, což je způsobeno větší přítomností potenciálně škodlivých činitelů s ohledem na zdraví lidí i zvířat," reagovala na Malenovo vyjádření mluvčí ministerstva Tereza Dvořáčková.
"Situace s Escherichia coli vyvolala na úrovni EU debatu směřující spíše k rychlosti a obsahu předávaných informací v rámci Sytému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF)," doplnila.
Členské státy EU se prostřednictvím systému RASFF vzájemně varují před nebezpečnými potravinami a krmivy, případně před potravinami nevhodnými k lidské spotřebě. Každý případ je předán příslušnému dozorovému orgánu dotčeného státu, který je povinen jej prošetřit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.