Oslavy loňského stého výročí založení Československa uzavírá Národní divadlo výstavou výtvarných děl spojených s československými legiemi. V neděli zahájená výstava v kavárně budovy Nové scény potrvá do konce února a nabízí například pohlednice vydávané pro československé vojáky v Rusku či schémata vývoje československých stejnokrojů v Rusku v letech 1914 až 1920. Výstavu připravilo divadlo v souvislosti s uvedením inscenace Plukovník Švec a ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem v Praze.
K vidění jsou necelé dvě desítky plakátů, pohledů a grafik. "Nejvýznamnější autoři z těch, kteří tvořili přímo na Sibiři, jsou tu Petr Pištělka a František Ziegelheim," řekl historik Vojenského historického ústavu Tomáš Jakl. Další práce, včetně plakátu k filmu Zborov, pak pocházejí z meziválečného období, popsal svůj výběr. Výstava podle něj představuje jen zlomek z výtvarných sbírek muzea specializovaného na historii vojenství. Navodit má expozice představu, jak legionáři sami sebe prezentovali, a nádech meziválečných ohlasů.
Premiéru inscenace hry Rudolfa Medka o sebevraždě legionáře Josefa Ševce uvedlo Národní divadlo loni 25. října, na den přesně po sto letech od tragické události. Sebevraždou chtěl Švec vyburcovat svou jednotku k dalším bojům. Medek, který se účastnil ruské anabaze též, hru napsal deset let po událostech, o nichž vypráví, a zároveň k desátému výročí vzniku Československa.
Josef Jiří Švec, oddaný sokol a zapálený rusofil, se na počátku první světové války přidal do nově vznikajících československých legií v Rusku. Podobný osud měly tisíce Čechoslováků, kteří šli se zbraní v ruce bojovat za vznikající republiku a za demokratickou budoucnost Ruska. Zanechali po sobě deníky, řadu fotografií a také filmové záběry, které jsou součástí inscenace Plukovníka Švece.
