Finance
První "satelitní účet" české kultury - kdo co platí a kolik kdo bere
31.05.2011 15:38
Vydělají si na sebe galerie, muzea, památky, hudebníci či vydavatelé? Jaké mají mzdy a kdo provoz české kultury dotuje nejvíce? Tato a mnohá další zajímavá čísla vyplývají z historicky prvního zpracování takzvaného "satelitního účtu kultury", tedy ekonomického pohledu na kulturu, který dnes zveřejnil Český statistický úřad.
Na financování kultury bylo v předloňském roce vydáno 202,78 miliardy korun, většina byla ze soukromého sektoru. Domácnosti, podniky a neziskové organizace se na nich podílely 85,9 procenta, zatímco stát 13,9 procenta. Podíl peněz z evropských fondů a mezinárodních institucí byl 0,2 procenta.
Česká domácnost vynaložila měsíčně na kulturu zhruba 1500 korun. Na zveřejněných statistických údajích se ovšem podstatně podepsala skutečnost, že zahrnují do kultury i oblasti, které si s ní běžný člověk příliš nespojuje. Jsou to například reklamní agentury, ale i zpravodajské kanceláře či vydávání software.
"Podíl soukromých zdrojů do tradičního umění je tak zhruba poloviční," řekl Jaroslav Novák ze statistického úřadu. Odhad objemu hrubého domácího produktu kultury v roce 2009 činil 64 miliard korun. To je 1,76 procenta celkového HDP. Objem hrubé přidané hodnoty (HPH), což je HDP navýšený například o dotace, byl 81,9 miliardy korun, což jsou zhruba 2,5 procenta z celkové HPH.
Statistická data přitom ukázala podstatný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi kulturní tvorby. A to jak v soběstačnosti, tak v průměrné výši mezd, které v nich zaměstnanci berou. Například knihovny si ze svých tržeb vydělají na svůj provoz pouhá 1,2 procenta, muzea a galerie 19,8 procenta. Studia a společnosti, které pořizují zvukové nahrávky, však ze svých tržeb pokryjí své výdaje ze 105 procent. "Průměr soběstačnosti je necelých 83 procent," řekl Novák.
Podle základních oblastí, které si statistici stanovili, byl stupeň soběstačnosti v tzv. kulturním dědictví, tedy například hradech a zámcích, 34,3 procenta, u živé umělecké tvorby, kam patří divadla, koncertní sály, galerie, ale i již zmíněné reklamní agentury, 87,5 procenta, u kulturních médií, tedy například televize, rozhlasu či archivů, 86,4 procenta a u správních aktivit deset procent.
Průměrná mzda v kultuře se v roce 2009 pohybovala okolo 24 000 korun, což je asi o tři procenta více než celorepublikový průměr. "Nadprůměrné mzdy pobírali zaměstnanci v oblasti počítačových her, naopak podhodnoceni byli zaměstnanci v oblasti tradičního umění, kde průměrná mzda činila necelých 19 000 korun," řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.
Nejhůře na tom byli zaměstnanci v kulturních domech, kteří měli v průměru necelých 16 000 korun měsíčně. Pod průměrem byli i zaměstnanci v historických památkách, divadlech či muzeích a galeriích. Podle údajů zjištěných v rámci satelitního účtu pracovalo v kultuře v roce 2009 více než 81.500 zaměstnanců a více než 2100 dobrovolných pracovníků.
Satelitní účet kultury se nezabýval pouze ekonomickými daty, ale také údaji o návštěvnosti jednotlivých institucí. Statistici přitom zjistili, že v roce 2006 až 2009 přibylo památek, ale návštěvnost poklesla o čtyři procenta. Také u muzeí a galerií narostl počet expozic. Návštěvnost v nich však stagnovala.
Podstatně lépe na tom byla kina a divadla. U kin se sice snížil počet sedadel, ale zvýšil se počet představení a o osm procent jim přibylo diváků. Divadla zaznamenala mírný nárůst počtu scén i diváků. V knihovnách se zvýšil počet počítačů s přístupem na internet a přibylo jim návštěvníků, na druhé straně se o tři procenta snížil počet výpůjček.
Statistický úřad EU Eurostat uvádí, že v roce 2005 představovaly výdaje domácností na kulturu v průměru za celou evropskou sedmadvacítku 3,9 procenta. Jako nejvzornější v tomto směru uvádí Eurostat Dánsko, Finsko a právě Česko. Výdaje na kulturu překročily v trojici uvedených zemích pět procent. Například v Německu, Polsku a Rakousku se pohybovaly mezi čtyřmi a pěti procenty. Naproti tomu turecké, lucemburské, italské nebo rumunské domácnosti vydávaly méně než tři procenta.
Údaje byly přepočteny podle kupní síly obyvatel. Publikace uvádí, že tato data se dají spočítat nejen z výdajů na kina, divadla nebo knihy, ale třeba i z nákupu hudebních nástrojů, malířských potřeb, filmového i fotografického vybavení. V přepočtu podle kupní síly a podle průměrného kursu koruny a eura za celý rok 2005 vychází, že česká domácnost vynaložila měsíčně na kulturu zhruba 1500 korun.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.