Díla za miliony
Pražská galerie vystavuje nově získané přírůstky, hlavně z 20. století

Výběr z nových děl získaných v uplynulých pěti letech vystavuje v Městské knihovně Galerie hlavního města Prahy. Včetně rozsáhlých grafických souborů přírůstky čítají zhruba tisíc položek a galerie za nová díla utratila asi 26 milionů korun. Informovala o tom ředitelka galerie Magda Juříková.

K nejstarším nově získaným dílům patří práce Františka Bílka z roku 1902, galerie se ale při nákupu podle ředitelky zaměřuje především na druhou polovinu 20. stoletía současné umění."Na doplňování položek meziválečné avantgardy jsme rezignovali z pochopitelných důvodů," uvedla s odkazem na tržní ceny těchto děl, které jsou mezi pěti a 20 miliony korun. Uvedla, že galerie se snaží získávat přírůstky i na aukcích. "Úspěšní jsme byli jen jednou a to proto, že dílo Karla Nepraše není vhodné do domácího prostředí," uvedla k Neprašovu dílu Přepadení králíkárny, které má rozměry reálné králíkárny.

K akvizičnímu programu se galerie dostala až po více než stoleté existenci. Na počátku byly koncem 19. století dary od umělců, kteří vznik galerie iniciovali. Soustřeďovala se tak ale díla bez ohledu na přínos, uvedla ředitelka. Později výběr ovlivňovali městští úředníci a situace se nezměnila ani po vzniku GHMP v roce 1963. Galerii většinou obohacovala díla oslavující režim a jeho výdobytky. Změna přišla v 80. letech, kdy galerie uspořádala několik výstav spojených s badatelskými projekty, díky nimž kurátoři našli v soukromí řadu děl, jež pro galerii získali. Teprve před pěti lety galerie ušetřila z rozpočtu na nákupy, v dalším roce vznikl akviziční fond. "Za čtyři roky jsme utratili čtyřikrát 6,5 milionu korun," řekla.

Nedostatek financí

Ani jiné české veřejné galerijní instituce nemají na nákupy mnoho peněz. Dlouhodobě podceněná situace je podle ředitele Jiřího Fajta i v Národní galerii, která podle něj v zastoupení umění současného zaostává za soukromými sbírkami. Letos ale získala mimořádnou dotaci, z níž 18 milionů věnovala na nákupy. Většina nákupů bývá spojena s dary galerii, zakoupeny byly práce Kateřiny Šedé, Evy Koťátkové, Magdaleny Jetelové, Gerharda Richtera, Františka Skály a Josefa Bolfa.

Ministerstvo kultury letos zřídilo akviziční fond, který má poskytovat peníze galeriím na nákup současného umění. Dotaci ale nemohou čerpat instituce zřizované ministerstvem, jako je třeba NG nebo Moravská galerie v Brně. Obě to kritizují. "Moravská galerie letos získala od MK mimořádný příspěvek na akvizice 600 tisíc korun. Na nákupy děl by potřebovala pět milionů korun ročně," řekla mluvčí galerie Michaela Paučo. Akviziční činnost Moravské galerie je stejně jako v případě GHMP i NG úzce napojena na výstavy, které pořádá.

Pouhý milion korun ročně má ve svém rozpočtu na nákupy uměleckých sbírek Alšova jihočeská galerie."V poslední době jsme doplňovali sbírku 20. století a některá stěžejní díla pro sbírku 19. století. V akvizicích přibyla jména jako Zbyněk Sekal, Ladislav Zívr, Alois Bílek, Ladislav Šaloun, Květa Pacovská či z 19. století mimořádná akvizice Hippolyt S. Pinkas," sdělil ředitel galerie Aleš Seifert. Galerii zřizuje Jihočeský kraj, letos jí dal příspěvek 28,4 milionu korun, o pět milionů více než loni.