Duše peněz
Výstava v centru DOX ztvárňuje svět skrze finance
20.02.2016 12:00
Fenoménu peněz se věnuje nová výstava v centru současného umění DOX. Prostřednictvím obrazů, instalací, objektů, fotografií nebo videí bezmála 30 zahraničních i českých umělců se pokouší zkoumat způsob a některé důsledky toho, jak je dnešní svět ovlivňován současným ekonomickým modelem. Výstava se jmenuje Duše peněz a díla na ní představená reagují na rozsah, rozmanitost a absurditu současné situace, kdy každý počin včetně počinu uměleckého se stává komoditou, říkají pořadatelé výstavy.
"Realita, která je na současném ekonomickém modelu založena, a které jsme se všichni obdivuhodně přizpůsobili, je realitou, která se zdá být naprosto logická, ale ve skutečnosti je zcela patologická," říká hlavní kurátor výstavy a zakladatel centra DOX Leoš Válka.
Výstava si všímá toho, že současný ekonomický systém dal vzniknout obrovskému bohatství a pomohl stovkám milionů lidí dostat se z naprosté chudoby, přesto je ale v důsledku tlaku na nepřetržitý růst v mnoha ohledech destruktivní silou. Nerovnoměrnost v rozdělení světového bohatství se neustále prohlubuje a podle oficiálních odhadů na světě stále žije více než 1,2 miliardy lidí pod hranicí extrémní chudoby. Téměř 30 milionů lidí se dotýká fenomén novodobého otroctví, k němuž odkazují fotografie Lisy Kristineové, Iana Berryho, Fernanda Molerese či Paola Patriziho.
Vizuálně výrazným prvkem jsou velké obrazy bankovek, které technikou enkaustiky (malbou horkým voskem na plátně) vytvořil španělský umělec José María Cano. Stejnou technikou ztvárnil tento autor logo deníku Financial Times - panorama fiktivního města, sestávajícího z výškových budov světových metropolí.
Peníze, jejich roli v současném světě a vztah člověka k nim reflektují různými způsoby například obrazy Thomase Lochera zachycující citáty z Marxova Kapitálu, objekty Zlaté tele autora Roberta Palúcha a Neviditelná ruka trhu od Jána Macka či slavný obraz Františka Kupky Peníze zapůjčený z Národní galerie v Praze.
Vztahu současného ekonomického modelu a světa umění se věnuje třeba švýcarský umělec Thomas Hirschhorn. Ve své instalaci připomíná známou aukci v Lucernu roku 1939, na níž se dražila nacisty zabavená umělecká díla jimi označovaná jako zvrhlé umění (Entartete Kunst). Záměrem bylo tato díla označená jako škodlivá pro německý národ prodat na mezinárodním trhu a proměnit je tak v rychlé peníze. Ve svém stroji na praní zboží autor dává této transformaci špinavého na čisté hmotnou podobu.
Výstava potrvá do 6. června a doplní ji přednášky a panelové diskuse se zahraničními hosty, workshopy a projekce filmů. Tento program se bude týkat témat jako všeobecný rovný příjem, sociální nerovnost ve světě nebo obchod s lidskými orgány.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.