Zápisník labužníka 44/2006
30.11.2006 15:53
Opět přichází období, kdy se v médiích začne mluvit a psát o lanýžích. Už teď mi běhá mráz po zádech z představy, kolik nesmyslů se na člověka zase vyvalí. Ač nerad, znovu musím zopakovat některá fakta, abych zabránil mystifikacím. Prosím o prominutí ty čtenáře, kteří mi zazlívají, že nepíšu jen o levných pokrmech.
Takže: lanýže jsou houby rostoucí pod zemí a dělí se na několik druhů, jež se velmi výrazně liší jak chutí a vůní, tak cenou. Zatímco nejlevnější (Tuber indicum nebo chinensis) koupíte za babku, avšak moc si s nimi neužijete, nevoní ani nechutnají, cena nejlepších italských bílých (Tuber magnatum) se obvykle blíží 100 000 Kč za kilogram. Tyto lanýže se nedají konzervovat, jsou na trhu jen od října do prosince. Pozor na podvodníky, kteří vydávají za magnatum méně kvalitní aestivum!
O něco levnější (ale také hodně chutné a voňavé) jsou zimní černé (Tuber melanosporum) z oblasti francouzského Perigordu. Ty se dají přece jen aspoň pár týdnů uchovat, hlavně vakuováním. Jsou na trhu od listopadu do února. Jestliže vám někdo nabízí pokrm s lanýži, vždy se ptejte, o jaké lanýže jde. Jsou-li z konzervy, jde obvykle o aestivum a nestojí za nic.
Věřte mi, že dobrý lanýžový olej (z bílých magnatum, což musí být na etiketě uvedeno) je chutnější a voňavější než lanýž z konzervy. Nedávno se objevily tzv. Kalahari lanýže z Jihoafrické republiky, nejsou špatné, ale nejsou to lanýže, tedy tuber, nýbrž houba zvaná terfezia, která má spíše hříbkovou vůni i chuť.
Autor: Vladimír Poštulka
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.