Výhodná koupě
Roboauto vás radši zabije, než aby přejelo chodce

Souhlasíte, aby samořídicí auto raději nabouralo do sloupu a zabilo vlastního pasažéra, než aby přejelo deset chodců? Koupili byste si tahle naprogramovaný vůz? Pokud jste jako většina lidí, vaše odpověď na první otázku zní ano, kdežto na druhou ne.

Za většinu dopravních nehod může lidská chyba. Odborníci odhadují, že až budou auta řídit místo lidí počítače, ubude nehod až o devadesát procent. Jenže pořád ještě bude zbývat deset procent nehod, kterým se nedá zabránit. Robotická auta, respektive jejich programátoři, budou muset řešit morální problémy. Je lepší chránit pasažéry za každou cenu, nebo se snažit minimalizovat celkové ztráty na životech, třeba i výměnou za smrt lidí v autě? Podle nového výzkumu souhlasí většina lidí, aby se auta řídila utilitární etikou.

To znamená, že se mají chovat tak, aby omezila celkové utrpení. I za cenu zranění nebo smrti lidí, kteří ve vozidle cestují. Jenže když přijde na to, jestli by se do takového auta sami posadili, už si nejsou tak jisti. Výzkum vyšel v časopise Science, jeho autory jsou Jean-François Bonnefon z Toulouské univerzity, Azim Shariff z Oregonské univerzity a Iyad Rahwan z Massachusettského technologického institutu.

Pravidla pro ostatní

"Morální dilema pro autonomní auto je něco úplně nového, " řekl Bonnefon serveru livescience.com. "Bavíme se tady o vlastnictví objektu, se kterým interagujete každý den s vědomím, že se v určitých situacích může rozhodnout vás zabít." Takové situace jsou samozřejmě velice vzácné i v dnešním provozu. Jenže robotických aut budou na silnicích brzo miliony, což znamená, že časem nutnost rozhodování mezi životem pasažéra a ostatních lidí skutečně vyvstane.

I kdyby na to nedošlo, výrobci roboaut budou muset tak jako tak napsat programy, podle kterých by se jejich zboží v takových případech mělo chovat. Vědci podnikli šest on-line průzkumů, jichž se dohromady zúčastnilo 1928 lidí. Jak vypadal, si můžete vyzkoušet na webu moralmachine.mit.edu (je anglicky).

Šestasedmdesát procent lidí si myslí, že je správné, aby auto obětovalo život vlastního pasažéra, místo aby zabilo deset chodců. Jen asi devatenáct procent účastníků výzkumu by si ovšem takové auto koupilo. Jinými slovy morálka je dobrá věc, ale když jde o mě, chci výjimku. Pro psychology to není nic překvapivého. Orwellovskou povahu lidského myšlení už dobře znají.

Bezpečné sobectví

Stavbu roboaut, která by se řídila obecným blahem, by mohly nařídit vlády. Beztak už vydávají dopravní předpisy a prostřednictvím policie vymáhají jejich dodržování. Jenže respondentům v průzkumu se to příliš nezamlouvalo. S vynuceným nahráváním utilitaristických algoritmů do aut souhlasilo jen okolo třiceti až čtyřiceti procent lidí.

Vědci si proto myslí, že by taková regulace byla kontraproduktivní. Auta, která mají od vlády nařízeno vás zabít v zájmu menšího zla, si koupí méně zákazníků. To by zpomalilo nástup roboaut a tím i prodloužilo dobu, kdy budou na světových silnicích každý den umírat tisíce lidí.

Z hlediska snížení úmrtnosti je paradoxně výhodnější vyrábět auta, která budou chránit své pasažéry za každou cenu, včetně životů ostatních účastníků silničního provozu. To ale také nezní dvakrát uspokojivě.