Válka v Gruzii opět staví do centra pozornosti mimořádně tvrdou linii, kterou vůči Rusku v posledních letech prosazuje prezidentský kandidát amerických republikánů John McCain, napsal americký list The New York Times.
McCain v minulosti apeloval na vyloučení "revanšistického Ruska" ze setkávání představitelů zemí skupiny G8, která sdružuje nejvyspělejší světové ekonomiky. Vyzýval nadarmo prezidenta George Bushe, aby bojkotoval summit G8 v roce 2006 v Petrohradu. A často se vysmíval Bushově tvrzení, že prý porozuměl duši exprezidenta a současného ruského premiéra Vladimira Putina pouhým pohledem do jeho očí. "Podíval jsem se mu (Putinovi) do očí a viděl jsem tři písmena: K, G a B," cituje z dřívějšího výroku McCaina americký list.
ČTĚTE TAKÉ: Senátor Štětina: Rusko světu lže, vyhrálo informační válku
Někteří takzvaní odborníci na zahraniční politiku se McCainově tvrdé rétorice vysmívali a považovali ji za provokativní a potenciálně nebezpečnou. Varovali, že izolování Ruska zemi jen těžko přiměje k tomu, aby prošla změnou. Naopak jiní, především neokonzervativci, kteří vnímají podporu demokracie jako prvořadý cíl, považují McCainovu výchozí pozici za správnou, ba dokonce jasnozřivou.
V současnosti, kdy Rusko násilně vtrhlo do Gruzie, se McCainův protiruský postoj dostává opět do centra pozornosti. Především samozřejmě díky tomu, že arizonský senátor kandiduje na prezidenta.
Pro McCaina přichází konflikt po měsících varování ohledně situace v Gruzii. Senátor se s gruzínským prezidentem, Michailem Saakašvilim během svých cest do Gruzie spřátelil. Gruzínského vůdce dokonce v roce 2005 v dopise, který podepsala i senátorka Hillary Clintonová, nominoval na Nobelovu cenu za mír.
McCainův přední zahraničněpolitický poradce Randy Scheunemann lobboval za gruzínskou vládu až do letošního března. A McCain podporoval snahy Gruzie o vstup do NATO. "Rozhodnutí NATO odepřít Gruzii zapojení do akčního plánu pro přípravu na budoucí členství (Tbilisi v alianci) mohlo Rusko vnímat jako zelenou pro své útoky na Gruzii," řekl McCain v pondělí novinářům. "A vyzývám NATO, aby toto své rozhodnutí přehodnotilo," dodal.
Na rozdíl od McCaina a jeho návrhů Rusko izolovat dával jeho rival z řad demokratů Barack Obama najevo, že je pro větší zapojení Ruska do mezinárodního dění.
Právě otázka, jak jednat s Ruskem, které má bohaté zásoby ropy a je stále nezávislejší na okolním světě, rozděluje odborníky na zahraniční politiku.
Podle Charlese Kinga, profesora mezinárodních vztahů na Georgetownské univerzitě, mohla právě rétorika "mccainovského" typu vyprovokovat Gruzii, aby se v souvislosti s Ruskem zachovala neuváženě.
Sám McCain v nedávno zveřejněném interview uvedl, že jeho postoj vůči Rusku rozděluje i některé jeho poradce pro zahraniční politiku. "Když si bude Henry Kissinger myslet, že nemám pravdu, tak mi zavolá - což už taky několikrát udělal - a řekne: V tomhle nemáš pravdu, neměl bys být na Rusy tak tvrdý, OK?´", řekl McCain.
ČTĚTE TAKÉ: Kavkazská noční můra opět ožívá
Naopak další důležitý McCainův poradce, Robert Kagan, tvrdí, že lidé, kteří považovali senátorovu rétoriku ohledně Ruska za pobuřující, žijí v klamu. "Důvod, proč má (McCain) pravdu, je ten, že Rusko se nyní začalo chovat na mezinárodní scéně tak, jak už jsme to neviděli několik desetiletí," řekl Kagan. "Rusko se zjevně snaží nastolit u svých sousedů nadvládu jako v minulosti," dodal.
Představitelé volební kampaně Baracka Obamy v posledních dnech ale upozornili na to, že McCainův poradce Randy Scheunemann a jeho firma Orion Strategies mají na Gruzii lobbystické vazby. McCainova kampaň však toto obvinění označila za pomluvu.
V posledních dnech se oba prezidentští kandidáti John McCain i Barack Obama v názorech na současnou krizi v Gruzii shodují. Oba dva politici v pondělí uvedli, že Rusko celý konflikt rozdmýchalo za hranice sporu o Jižní Osetii, oba vyzvali NATO, aby začlenilo Gruzii do programu vedoucího ke členství v této organizaci, oba vyzvali k akci Radu bezpečnosti OSN a oba hovořili o vyslání mezinárodních mírotvorců do Jižní Osetie a Abcházie.
Foto: AP, Profimedia
