Očima Petra Podaného
Až hysteričtí Britové ukazují, jak je pan WikiLeaks důležitý
18.08.2012 07:15 Glosa
Jako sloni v diplomatickém porcelánu? Tento týden ve čtvrtek se svět dozvěděl o udělení ekvádorského azylu Julianovi Assangemu, zakladateli internetové platformy WikiLeaks. A v Londýně se začaly dít věci, jež toto město naposledy pamatuje v roce 1984. Tehdy britská police jedenáct dní obléhala libyjskou ambasádu. Nyní je v obklíčení velvyslanectví Ekvádoru. Záběr na jeho dveře nabizí 24 hodin denně na webu agentura Reuters (ZDE). A Londýn ekvádorské vládě otevřeně vyhrožuje.
Oba případy hrozícího šturmu na zastupitelství cizího státu ale nelze srovnávat. V případě Libye šlo o teroristický akt, v kauze Ekvádoru jde o australského hackera, který proti sobě kvůli zveřejnění tajných dokumentů vlády USA poštval mocné tohoto světa. Vedle toho je tu ještě Assangeho možný sexuální delikt ve Švédsku.
V roce 1984 kdosi z libyjského velvyslanectví v Londýně střílel na demonstraci kritiků režimu plukovníka Muammara Kaddáfího. Střelec tehdy zranil tucet lidí, mezi nimi smrtelně policistku Yvonne Fletcherovou. Britské úřady skončily obklíčení libyjské ambasády po jedenácti dnech, aniž identifikovaly, či zatkly vraha. Situaci vyřešil Londýn nakonec tak, že s Libyí přerušil diplomatické styky a personál zastupitelství si musel sbalit kufry.
Dnes obléhá policie ekvádorskou ambasádu proto, že se v ní 19. června ukryl před britskou justicí a vydáním do Švédska již zmíněný Assange. Podle všeho jsou Britové skálopevmě rozhodnuti nedovolit Australanovi do Ekvádoru vycestovat. A možná nejen to.
Londýn už předem vládu v Quitu písemně varoval, že policie může na ekvádorské zastupitelství v Londýně vtrhnout a odvést si Assangeho násilím. Tím by ovšem porušila Vídeňskou úmluvu o diplomatických právech z roku 1961, podle které je, stručně řečeno, zastupitelský úřad z pohledu přijímajícího státu nedotknutelný.
To ctil dokonce i Adolf Hitler, i když tehdy se v tomto směru právo řídilo "jen" mezinárodním obyčejem.
S nožem pod krkem
Britové sdělil Ekvádoru, že múžou uplatnit méně známý zákon z roku 1987 (Diplomatic and Consular Premises Act) o statusu diplomatických nemovistostí. Na jeho základě lze upřít cizím ambasádám a konzulátům diplomatickou ochranu, pokud je to v zájmu národní bezpečnosti Velké Británie. O vstupu na ambasádu by ale britské úřady musely Ekvádorce informovat týden předem.
Ohrožuje ale Assange nějak ostrovní království? Není to kanonem na špačka? A proč vůbec? A jakou roli hrají v celé věci USA, kteří jsou s Brity jedna ruka? Washington sice v těchto okamžicích dává od Assangeno oficiálně ruce pryč, ale to může být je hra. A Britové? Ti v podstatně neřekli o nic víc a o nic míň, než že Assange může znamenat hrozbu pro bezpečnost jejich země.
Ekvádor reagoval na "výhrůžky" zpoza velké louže velmi pobouřeně. Ministr zahraničí Ricardo Patino prohlásil, že jde o agresivní, nepřijatelné gesto, o pohrdání ekvádorskou suverenitou. Britové by podle něj vytvořili nebezpečný precedens.
Lze připomenout příklady z nedávné doby, kdy se na zastupitelství cizích zemí uchylovali lidé, kteří se cítili utlačování, ohrožení, pronásledovaní. Čínské disidenty na ambasádě USA v Pekingu, občany NDR na velvyslanectvích v Praze, Budapešti... Ti všichni si mohli být jisti, že po vstupu do jejich dveří se ocitli v bezpečí. Chce Británie dodržování vídeňských konvencí dovést ab absurdum?
Veledůležitý hacker
To, že britská vláda jen naznačila, že by mohla silou vniknout na cizí ambasádu, je trpká rána nejen pro obě strany sporu. Londým tím rovněž dává Assangemu důležitost, která překvapuje.
Muž, který je hlavně pro Spojené státy v kyberprostoru nepřítelem číslo jedna, by mohl britské vládě poslat děkovný dopis za její píárko. Díky jejímu nešikovnému chování může hrát roli politicky pronásledovaného.
Australana, na kterého už širší veřejnost pomalu zapomínala, Londýn katapultoval do centra světového dění. A možná nechtěně přidal na důvěryhodnosti Assangeho strachu, že by ho mohli temné síly vydat ze Švédska do USA. A to by pro něho bylo velmi zlé.
Stačí se podívat, jak dopadl Assangeho informátor Bradley Manning. Tento americký voják předal WikiLeaks tajný videomateriál a interní zprávy z amerických velvyslanectví. Manningovi hrozí doživotní trest vězení a už zhruba 800 dní je za mřížemi, aniž by s ním byl zahájen proces.
Zůstane Assange na ambasádě dlouhé roky?
Neuvěřitelnou dvojí morálku ale nepředvádí jen Londýn, ale i Quito. Zatímco Assangemu poskytla ekvádorská vláda azyl, jinému cizinci, skutečně politicky pronásledovanému, ho nečekaně a hanebným způsobem odňala. A nejen to.
Před několika týdny zatkla ekvádorská policie Alexandra Barankova, kritika režimu bělorsukého prezidenta Alexandra Lukašenka. Důvod? Ekvádor nedávno uzavřel s Běloruskem celou řadu hospodářských dohod. Barankov žil v této jihoamerické zemi už tři roky poté, co mu poskytla azyl.
Jak Assangeho kauza dopadne, lze teď jen těžko odhadovat. Britové jsou zjevně rozhodnutí zatknout ho na každý pád v okamžiku, kdy opustí ekvádorskou ambasádu. Do Jižní Ameriky se tak azylant nemá šánci dostat. Snad nějakým zázrakem. Zbývá tedy zůstat bydlet na ambasádě.
Jak dlouho? Nejdelší známým případem pobytu azylanta na velvyslanectví nabízí Maďarsko a tamní zastupitelství USA. Po porážce maďarského povstání roku 1956 se na něj uchylil arcibiskup ostřihomský a primas maďarský, kardinál József Mindszenty. Na byt a stravu zůstal u Američanů neuvěřitelných 15 let.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.