Křehká federace
Bosenský politik: Přijetí rezoluce Rady bezpečnosti nás rozdělí

Současný předseda tříčlenné kolektivní hlavy bosenského státu, Srb Mladen Ivanić, vyzval generálního tajemníka Spojených národů, aby zabránil přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN k 20. výročí srebrenického masakru. Britský návrh dokumentu Srbové považují za "protisrbský" a podle Ivaniče nic dobrého nepřinese, jen prohloubí rozdělení Bosny.

"Vzhledem ke skutečnosti, že nepanuje shoda v předsednictvu (jehož členy jsou rovněž Bosňák Bakir Izetbegović a Chorvat Dragan Čović), je jasné, že shoda nepanuje ani mezi lidmi v Bosně a Hercegovině," napsal podle serveru BalkanInsight Ivanić v dopise adresovaném Pan Ki-munovi.

"Mezi Srby v Bosně a Hercegovině panuje shoda v tom, že tato rezoluce je protisrbská, protože nezmiňuje srbské oběti z oblasti Srebrenice. Proto nikdy nebude přijata všemi národy Bosny a Hercegoviny. Její přijetí (v RB OSN) z tohoto důvodu nebude mít pozitivní dopad," napsal Ivanić.

Návrh rezoluce, předložený stálým členem RB OSN Británií, odsuzuje povraždění více než sedm tisíc Muslimů ze Srebrenice a jakékoli odmítání toho, že šlo o genocidu.

Tradiční spojenec Bělehradu Rusko, které je rovněž stálým členem Rady bezpečnosti, ale předložil vlastní návrh rezoluce, jenž odsuzuje všechny zločiny spáchané v devadesátých letech minulého století během válečných konfliktů na prostoru bývalé Jugoslávie. Ivanić, jak napsal Pan Ki-munovi, ruský návrh považuje za přijatelnější než britský.

Oba dokumenty by se podle BalkanInsightu měly projednávat 7. července.

Bosenskosrbské ozbrojené síly se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily sedm až osm tisíc muslimských (dnes bosňáckých) chlapců a mužů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.

Vedoucí představitelé Srbska a bosenských Srbů tyto události označují za strašný zločin, ale odmítají označení genocida. Prezident Republiky srbské, která tvoří Bosnu s bosňácko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny, Milorad Dodik tvrdí, že i uváděný počet obětí je přemrštěný a že zavražděných bylo kolem 4500.

Nespravedlivé podle srbské strany je rovněž to, že mimo pozornost zůstává skutečnost, že v blízkosti Srebrenice byli během války zabíjeni i srbští civilisté. Dopouštěly se toho prý muslimské oddíly při výpadech do více než 50 srbských obcí v okolí Srebrenice a Bratunace, při nichž brutálně povraždily desítky tamních Srbů.